Leila87

11.Květen 2020

Spáchaný hřích není dílem Satana a dobro se násobí

Pokud jde o povinnosti muslima během ramadánu, počínaje východem slunce až do jeho západu se má zříci jídla, nápojů, kouření a pohlavního styku. Všechny zmíněné činnosti se mohou vykonávat až po západu slunce (maghribu). Doba půstu se různí od 12 hodin 5 minut do 16 hodin 14 minut - v závislosti na ročním období a časovém pásmu. Každé ráno si muslim má něco předsevzít - má vyslovit tzv. níju. Má se chovat zbožně a vyhýbat se výstřednostem a plýtvání. Podle různých výkladů se doporučuje, aby se lidé stranili zábav, neposlouchali hudbu kromě náboženských zpěvů, nedívali se na zábavné filmy, nepoužívali parfém, ženám pak, aby se nelíčily. Všem se doporučuje, aby se vyhýbali luxusu a požitkům. Nesmí se nadávat, klít, lhát, povyšovat se nad jiné, ubližovat živím tvorům. Je to měsíc odpouštění, velkorysosti, většího respektu k druhému člověku, měsíc duchovní obrody. Pod tímto pojmem se rozumí obnova schopnosti rozeznávat dobro od zla. Proto se během ramadánu muslimové věnují náboženství mnohem víc než jindy. V místech autobusech, surfisech a taxícíchlze běžně spatřit muslimy, jak drží v ruce malý Korán - čtou v něm, kde mohou. Tak jako my na Nový rok, i muslimové si o ramadánu dávají předsevzetí, jací chtějí být v příštím roce. Podle islámského učení je ramadán požehnaný měsíc, který přikázal Bůh. Satan a jeho přisluhovači jsou zamčeni v pekle, vězí v okovech, a tak nemohou žádnému muslimovi našeptávat do ucha pokušení a svádět ho ze správné cesty. To však neznamená, že se nepáchají hříchy. Ty ovšem pocházejí přímo ze srdce jistého člověka a ten se na působení Satanovo nemůže vymlouvat. Proto by se přečiny měly hodnotit ještě přísněji než jindy. Bůh však muslimům slíbil, že za dobré skutky budou náležitě odměněni. Abú Hurajra v hadítu (sbírce o výrocích a skutcích Muhammada) s názvem Sahíh Muslim, uvádí, že budou znásobeny desetkrát až sedmsetkrát. Každý muslim má být během ramadánu vnímavější vůči ostatním a jehož povinností je darovat almužnu. Ve Spojených arabských emirátech (SAE) je společenským konsenzem stanovena měrná jednotka almužny - 2,5 kg rýže, což odpovídá asi 87 korunám. V Egyptě nejvyšší islámská instituce al - Azhar stanoví každý rok konkrétní sumu, kterou má zaplatit každý člen rodiny. V roce 2011 to bylo 7,5 EGP, tj. Cca 23 korun na osobu (1 EGP = 3,11 Kč; kurz z dubna 2012). Tuto sumu by měl dát na charitativní účely každý člen rodiny včetně rodičů, dětí a služek v domácnosti. Peníze se odevzdávají různým nadacím a sdružením, islámským i sekulárním. Mnohé z nich se zaměřují na charitu v afrických zemích. Dárcové určují, zda jejich peníze podpoří výlučně muslimy, nebo kohokoli v nouzi. Půst, tedy sawm nebo sijám, se vztahuje na dospělé a zdravé lidi. Výjimku představují nemocní, mentálně postižení, staří lidé, cestující a těhotné, kojící a menstruující ženy, vojáci za války a děti do věku puberty (není pevně stanoven). Všichni, kdo jsou v dobrém zdravotním stavu a v dané chvíli půst nemohou dodržet, mohou ho nahradit v jiném termínu, počet jeho dní by však měl být úplně stejný. O ramadánu v létě roku 2010 na žádost Muslimské rady v Německu, která zase dostala žádost od Německé fotbalové ligy, vydaly islámské autority al - Azharu fatwu (prohlášení), že profesionální sportovci nemusí půst dodržovat. Další výjimku představují cestující. I když se v některých hadítech uvádí konkrétní vzdálenost od místa bydliště, například 64 km, není přesně určeno, zda je muslim ještě cestující nebo ne, a posouzení zůstává na něm. Někdy k přesvědčení, zda je muslim ještě cestující nebo už ne, stačí pár kilometrů projetých na nejbližší dálnici, třeba i v rámci města. Přerušení půstu se pak vztahuje na celý den. Pokud muslim (s upřímnou muslimskou vírou v srdci) jezdí často po světě, pak ramadán raději tráví doma, aby mohl vychutnat spirituální a sváteční atmosféru, která je opravdu jedinečná. Setkala jsem se však i s tím, že někteří muslimové, kteří o sobě nahlas prohlašují, že jsou pravověrní, využívají možnosti strávit ramadán mimo dár al - islám (území islámu) jako záminky, aby se doma nemuseli podrobovat rituálům odříkání. Potom argumenují tím, že jsou - li mimo domovskou zem, nepociťují tu správnou atmosféru a nedokážou se plně soustředit na vážnost posvátného měsíce, a proto nejsou schopni ho dodržovat. Dá se ovšem vycítit, že jsou to jen prázdná slova. Raději by měli říct, že s tím nejsou srozuměni, nejsou toho schopni nebo prostě nechtějí držet půst, a proto raději vycestují. Konečně jsou i tokoví, kteří mají víru v srdci a nepotřebují ji předvádět navenek třeba formou půstu.

Autor: Leila87 v 06:55 |



Komentáře (0):

« Domů | Přidej komentář