19.Říjen 2007
Bez přátel by byl život těžký
Přátelství je někdy víc než láska, zpívá se v jedné starší písničce.Podstatné je to slůvko "někdy". Ale vzhledem k tomu, že láska je slepá,může to být s opravdovým přátelstvím úplně jinak. Přítel je pro měněkdo, komu můžu říct úplně všechno. Vím, že je to otřepaná fráze, aleje to tak. Samozřejmě že v mnohých případech bývá náš nejlepší přítelněkdo z rodiny, ze třídy nebo jen nějaká osoba, se kterou nás prostěsvedl osud či náhoda. Ve všech případech si s ním musím rozumět zakaždé situace i beze slov, musí s ním být sranda, ale zároveň by mě mělumět pochopit a vyslechnout. Ovšem i v tom nejvěrnějším přátelstvímůžou vzniknout určité problémy. To si člověk až posléze uvědomí, jakje všechno složité, když se nemůže s ničím nikomu svěřit, třebav nějakém trápení - ne nadarmo se přece říká: "sdílená bolest,poloviční bolest" - nebo si s někým zajít na pivo či jen tak posedět apopovídat si.
Myslím si, že já patřím mezi tu část populace, která si na přátelenemusí stěžovat. Ale čím to je, že někdo nemá přátele? Nevím. Snadnetouží po kontaktu s jinými lidmi nebo sám nedokáže být někomupřítelem, i to je v životě strašně těžké. Když tak nad tím uvažuji,dochází mi, že člověk si hledá přesně takového kamaráda, jakým bydokázal být tomu druhému on sám. Pokud někdo na všechny tzv. "kašle",nikdy nikomu nenabídne pomoc a nikdy se o nikoho nepostará, je logické,že jeho přátele, nebo dalo by se spíše říct jeho známí, se k němu budouchovat úplně stejně.
Přátelství je skutečně v životě každého velice důležité. Takovýmtypickým příkladem opravdového přátelství je vztah člověk - pes. Tahleněmá tvář je přece nejlepší přítel člověka a je to fakt. Já doma psamám a můžu toto tvrzení lehce potvrdit. Už několikrát jsem sepřesvědčil o tom, že když mi hrozí nějaké nebezpečí, třeba jenz legrace, vždycky mě můj čtyřnohý kamarád dokáže ochránit. Nikdy by minenechal ublížit. Inu v nouzi poznáš přítele, to je taky pravda. Kdyžje člověku nejhůř a nedokáže se svěřit třeba ani vlastní rodiněs nějakým problémem, tak jediným jeho posledním majákem v nouzi je jehokamarád. Ať už se jedná o finanční tíseň, psychickou nebo srdečnízáležitost, měl by pravý přítel pomoci a pokud by se jednalo o skutečně"100% kámoše", udělá to ještě ke všemu rád.
Nejvíc ze všeho mě fascinují americké filmy, kde se přátelé nejdřívmusí zradit, aby si to opravdové přátelství pak potvrdili usmířením avěčným happy-endem. No, nevím. V životě to přece jen asi bývá trošku,trošičku jinak. Málokdo má totiž ten dar, že dokáže druhému odpustit itu největší křivdu a padnout si pak do náruče. Do takové situace jsemse ještě nedostal, ale nedokážu si vlastně ani představit takovou věc,kvůli které by se můj vztah s kamarádem vyhrotil natolik, že bych mu toneodpustil. Ale zatím nemůžu polemizovat nad tím "co by, kdyby". Toskutečně nejde.
Pravdou ale je, že v každém věku si nacházíme nové a nové přátele.Někdy se stane, že s kamarádem "na život a na smrt" ze základní školysi ve čtyřiceti na školním srazu nemáte co říct. Bůh ví, proč je tomutak. Ještě mě ale napadla jedna otázka. Zdalipak může fungovatpřátelství mezi opačným pohlavím? Myslím si, že budeme-li mluvit opřátelství jako v nějakém kolektivu, partě nebo tak nějak, tak může. Iv mém okruhu nejbližších přátel se přece nějaké to něžné pohlavívyskytuje. Ale pokud se zaměřím na opravdu ryze čistý a velice blízkýpřátelský vztah mezi chlapcem a dívkou či chceme-li mužem a ženou,netuším, zda se takový případ někde vyskytuje. Ideálním případem asije, když jsou si partneři zároveň i přáteli. Pak je všechno, jak mámbýt.
Já sice manžel ještě nejsem, ale v každém případě přátele mám a jsem zato vděčný. Kdybych byl totiž na světě sám a nemohl si z nikýmpopovídat, asi bych skončil jako Tom Hanks ve filmu Trosečník.Povídal bych si s věcmi, až by mi z toho přeskočilo. Zkrátka a dobře,ani jsem nad tím nemusel moc přemýšlet, abych si uvědomil, že "bezpřátelství je život těžký". Je to stará pravda a je podložena mnohapřípady z psychiatrických léčeben na celém světě. Ten, kdo totiž nemápřátele, je vlastně ta nejchudší osoba na planetě Zemi, protože nemáten nejcennější poklad, jaký jen může obyčejný smrtelník mít.
Autor: Lencicak v 10:58 |
Komentáře (0):