Na jeden svůj dar jsi napsala: Mé nejperfektnější lásce, která nikdy nečetla největšího dramatika všech dob. S láskou Já...Tohle byla Tvá slova a dodnes je mám před sebou, bude se zdát že je to dlouho, ale od té doby jsem se něčemu naučil a dokonce i od toho dramatika jsem si něco přečetl. Mělas pravdu, je dokonalý ve své kráse i surovosti svého díla, také jednou napsal krásná slova, dovol mi abych citoval:

William Shakespeare: Až teprve naše společná láska mi ukázala co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...

Doufám, žes ke mne alespoň někdy cítila to co já k Tobě. Bože jak je to dávno, smála ses po mém boku a znevažovala mé nespisovné výrazy (např.: us-usnul). Nikdy už jsem nepoužil toho nespisovného slova, protože čeština sama o sobě je jazyk jenž mi skýtá tolik možností jak vyjádřit své myšlenky, pocity, vědomosti, city, prostě vše co se mi honí hlavou. Za to Ti děkuji. Vím, že tato slova už nejspíše nebudeš ani číst a jestli ano, tak jen tak zběžně, budou pro tebe nicneříkající a stejná jako vždy, ale musím vše říct, respektive napsat, nechci žít svůj Requiem za sen. Nechci se utápět v melancholii a vzpomínkách, topit se v iluzích nádhery a neskonalého okouzlení z Tvé přítomnosti. Jsi můj Záhir, nezapomenu. Cesty osudu jsou nevyspitatelné, Tys měla strach, že tě opustím. Nevěřilas tomu, když jsem tě ujišťoval o mé naprosté oddanosti Tobě, nakonec má oddanost bylo to co nás rozdělilo. Vryla ses mi pod kůži a dostala mne do kouta. Nejsem už schopen k nikomu cítit to co k Tobě, neříkám že tak hluboké city již nezažiji,ale nevím jestli vůbec někdy budu chtít. Také jsi mi jednou napsala do mého diáře ke dni 17 leden: ,,Půjinka moje milovaná...17......Sice jsem to s ní nestihl oslavit a moc mne to mrzí,ale naštěstí si už pamatuji kdy má narozeniny a příští rok jí koupím MiniCoopera, nebo aspoň velikánskou plyšovou krávu, protože jich má plnou postel. P.S.: Je to má velká a hlavně JEDINÁ láska tak co bych pro ní neudělal." Dal jsem Ti vše co momentálně mám, respektive co jsem měl. Chtěl bych Ti poděkovat za vše. Za to krásné co jsme spolu prožily, za to ošklivé co mne pak čekalo a hlavně za to co jsi mne naučila, co jsi mi vzala a co jsi mi dala. Děkuji a přeji Ti vše nejlepší k narozenimám a vše, co si můžeš přát, hlavně když jsi a budeš šťastná........