Nemám ráda tyhle večery co tu trčím, nemam co dělat a jediný co u mě momentálně funguje je mozek. A to ještě k tom dost blbě, páč mi stříli do éteru nejruznější myšlenky které mě trápí, vztekaj, ubíjí a nakopavaj zároveň. Teď je ve mě asi hromada citu. Ale nevim co je to zač a nevim k čemu nebo ke komu. Neumím ho rozeznat ale cítím že něco nebo někdo chybí. Ale nevim kdo a proč teď když ještě nedavno sem byla přesvědčená že nechybí nic. Su taková půlka čehosi a druhá pulka je někde fuč. Jooooo ale kde ji najít když ani nevim co by ta zbylá polovička mě, měla byt zač. Furt nad tím dumám a cítim že to co cítim je špatně. Cítim totiž že chcu cítit něco jineho....Ted je to takové naprázdno a až se najde to co chybí teprv se to naplní. Boha taky zmatky :D Možná sem teď poznala něco, co vím že bylo ono. Něco co sem doted neznala a najednou je to tu, ale vlastně to tu není. Není to se mnou nebo pro mě ale něčím mě to naplňuje ale zároveň se díky tomu cítím prázdná. Prázdná protože by mi to mohlo dávat ty chybějící části ale nedává. Naplněná protože si myslim že sem to našla..nebo aspoň potkala...A furt nevim co za cit to je. Zalíbení, spokojenost, štěstí, láska.... vím jen že to tam někde je a teď se to ozvalo. Volá to ven abych si toho všimla a já si nemužu nevšimnout když to ve volá tak silně. Přímo to řve svině jedna. A mozek ten řev zpracovává, co by to mohlo být....a čim by tomohlo byt... a pak mě háže jednu možnost za druhou a mě to akorat tak mate. Já vlastně cítím že necítim to co bych cítit měla....do ted sem byla happy páč sem nevěděla že je ve mě schované něco o čem ještě nevim a ted se to ozvalo. Pokozilo mi to idilku toho že su vlastně happy. Nutí mě to hledat cosi. Cosi k čemu budu mít ten cit, který ted něco vyvolalo. Chjeeeej, do ted sem bojovala mozkem, vůlí, myšlením a šlo to. Ikdyž se mi hroutí vše kolem, zatla sem pěsti a dal si dupala svojí cestou. Ale jak se do toho vcucnou nějaky srdeční zaležitosti, rozum odchází a veškeré usilí je v čoooooooooouduuuuuuuuu........ Jooo ale chtěla bych poděkovat jednomu člobrdovi. Sice ho sotva znam, ale dost mě nakopl ikdyž mu to tak asi ani nepřijde Jsou věci ve kterých sme si podobní... dokonce stejní. Díky Fico!!!! Možna že trochu čumíš pokud to čteš ale pomohají mě hrozně moc ty naše debaty. Baví mě s tebou kecat, nakopává mě to dopředu. Podle mě seš moc fajn člověk a hlavně se srdíčkem na správným místě. Dost mi to ulevilo že sem se ti parkrat vykecala, řekla sem ti věci o kterých lidi co mě znaj dlouho nemaj ani tucha. Prostě to ze mě šlo tak nějak samo ven...a člověk se nikdy nezbaví věcí o kterých mlčí a já se jich ted zbavuju. A dycky si rada poslechnu tebe Děkuju....někdy stačí velice málo co člověku pomuže se odrazit. ;)
komentáře (0)
« Domů | Přidej komentář