Lucaaatkoo

říká se že člověk by měl bojovat ať už za cokoliv a nebo pro kohokoliv a já mám pocit že jsem se už nabojovala až moc,že jsem se snažila o to aby to bylo nejvícale někdy mám pocit že mi to k ničemu není,že to nikam nevede,že se snažím moca někdy zase ta malá naděje že by... to když řekne něco co v tu chvíli poteší nebo udělá něco čím vykouzlí ten usměv... a jak to bylo na začátku??všecho plno,moc,denně.. tolikkaždou volnou minutu a i když ta minuta nebyla tak smsa já??čekala jsem něco co možná mohlo byt pěkný,možná eče může byt ale jak to udělat??dělat ze sebe zase něco co nejsu nebo se na to vysrat aby projevil trochu zájmu???nevím,prostě pořád nevím.. tak jak dneskatakový divný,seděl tam naproti mě,a ty rozhovory mezi nama???takový divný,bez zájmu.. dělala jsem jako by mě to ubec nebolelo ale bolelo,tak moc,každý to slovo bez zájmu jen tak bolelo,jako to že se mnou nece nic podniknout,že prostě ho to nezajímá jako ho nezajímám jápak šel se mnou,po cestě bez slov,jen s tím že je zima.. jo mě byla taky ale v tu chvíli mě to ubec nezajímalo,zajímalo mě jak to mezi nama bude,co bude???bude to jako dřív??tak moc bych chtěla,tak moc vzpomínám na ty začátky,copak na to taky nemyslí??copak???pak jen ticho,kroky jinam,pohled ale ne pro mě...zase slibi že....pak jen pac a pusu a zase prázdno,jako je aji teď s nímcopak mu nedokází že se trápím?? že... taky jsem řekla že pokud nic tak ať to řekne a on jen mlčí,jako to dělá pořád.... já už fakt nevím,nevím co si myslet,nevím jak co chce.. v pořád doufám v pátek,dobrej pátek že by třeba....ale jen doufat??pokud to v pátek dopadne jak necu tak končím,ze vším,nemám na to pořád se trápit a dělat ze sebe něco co nechcu.. radči se pak možná budu trápit víc ale přejde to než takhle.. ale kolikrát jsem si to už řekla??tisíckrát ale nejde to

Poděkovat bych teď chtěla spoustu lidem za posledních pár mích dnů.za to že tu byli u mě,při mě a poslouchali moje trápení..
Moje jedno s těch největších díku patří té nejlepší osůbce pod sluncem,ano ji..SHARINCE za to že byla u mě když jsem ju potřebovala,za to že mě dokázala vyslechnouta podat tu pomocnou ruku,řict svůj názor,za to že mi psala když jsem potřebovala,za to že mě držela v naručí a utírala mi slzičky,za všechno..ona ví,potřebovala jsem ju a ona byla jako ju pořád k životu potřebuju,a vždycky budu,bez ní by nic nemělo cenu a jen proto že tu byla ona jsem plno věcí zvládla tak jak jsem zvládla... miluju tě

pak taky Mišce,za to že četla všechny moje slova a radila a byla,ona mě ten jeden den dostala s těch slziček a dokázala rozesmát,ona mi dokázala zvednout náladu,ukázat že život není jen černej a že všechno půjde líp..stála za mnou a toho si vážím a vížit budu,mám tě ráda kočko

taky pak Peťánkovi za všechny dny,rady,slova a písmenka,za vše.. za to že se staral,byl a za to jedno velký dík

a pak taky jinýmMarcelkovi,Pavlíkovi,Janičce za podporu...a taky Kubíkovibez těchto lidiček by všechno bylo mnohem ale mnohem složitější... oni pro mě znamenajou moc

že by aspon malá naděježe by se zase všechno otočilo???možnástejně pořád nevím a v hlavě mám zmatek ale prostě aspon jsem už nečekala a mohla jsem mluvit,zeptat se s říct co si myslím... sice to hned asi nebude tak super jak bych chtěla,ale možnáááá.....vím,ce to čas,všechno a taky mi to řekl,ale...pak řekl něco co ve mě udělalo malou naděj,malou jiskřičku.... nevím jak to bude dál,ani na jak dlouho zase,ale teď vím že aspoň něco málo,že to nepůjde všechno hned někam.že můžu další víkend.....sice to bude zase asi těžký ale bude a to možná stačí.... ted jen budu čekat co bude zítra,necu tlačit protože necu aby to bylo jak před tímale snad....

Mohl bys byt slepý,potichu mě poznávat,klást jeden nesmělý dotyk za nesmělým,PROSÍM,chtěj mě poznávat...Můžeš byt cokoliv,ale vždy buď můj,můžeš byt kdokoliv tak prosím při mě stůj..
Nejsi slepý tak otevři své krásné oči,nejsi němí tak řekni že pro nás se jen svět točí.
Hodiny počítám,kdy se tohle všechno stane,už i minuty počítám kdy má rika do té tvé VPADNE!!!!

na co valstě pořád čekám??na to že to bude všechno jiný??najednou že se to změní??? že to bude jako by se nic nestalo??že dojede a řekne to svoje promin a já??? já bych udělala zase to jak minule,pár dní by to bylo fajn a pak zase prázdno,ticho??jsem asi hodně naivní..ale pořád aji po té sobotě co mi udělal čekámkaždej mi říká že nemám odpouštět ale to asi nejde,jen pak stojí přede mnou a nejde to,já zase odpustím jako jsem mu to udělala už několikrát i když mi tak ublížilsnad pro ty oči,snad pro ten úsměv,pro těch pár slov a pár chvilek??? řekla jsem si dost,ale asi stejně... řekla jsem si že nebudu čekat,že..ale nejde to,pořád mě to běhá v hlavě,pořád přemýšlím...doufám v dalších pár chvilek,okamžiků... aji po tom co jsem tu nedělu napsala,buď a nebo a on stejně neudělal nic,zase,nečekaně..stejně čekám že se objeví a něco udělá,ale asi marně...ale jak to sakra bude dál??vždyť to tak nemůže jit pořád,možná vím proč je to takový,kde se stala chyby,možná,ale myslet není vedět a já  nevím,protože mi to neřekl,neřekl nic..jen tu sobotu že mě nedá a pak stejně odešel,tak sakra co si o tom myslet???někdy mám pocit že to nedávámněkdy že mě to je jedno..nevím...proč???sakra ono to bolííkdyby aspoň řekl nemá to cenu,pochopila bych to,sice by to asi hodně bolelo ale přešlo by to než takhle...nejde to takhle.....

strašně mě mrzí včerejšeknevím co se stalo,kde byla chyba,ale celej veče byl jinej,takovej divnej,s nějakým odstupem a mě to strašně mrzelo,přiznávám že mi jednu dobu po tváři tekly slzy protože jsem se nemohla dívat na to co se dějeono to bolelo.... vždycky jen tak na chvilku a pak zase nezájem pak jsem stála tam venku a došel,tak moc jsem čekala víc slov,ale jen se zeptal co se děje,obejmul mě vzal dovnitř,tak moc jsem čekala že to bude dobrý ale nebylopak jsem mu řekla všechno co mě trápilo,to že jsem ve čtvrtek ze sebe udělala tu nej. p***,že jsem měla sto chutí se na to vykašlat,všechno jsem mu to řekla a on mi řekl jen promiň,vzal mě za ruku a neřešil nic... a pak se prostě otočil a odešel,neřekl ani čau,neřekl nic,zmizel,v tu chvéli jsem to už nevydržela,schoulila se Petovi,šárce a marcelkovi do naručí a brečela a brečela,jim cu za ten večer poděkovat,byli pak se mnou,mluvili,poslouchali a bylioni mě drželi aby to nebylo eče horší ale co jsem se dozvídala potom??to bylo eče horší,každý další slovo od jiných o něm bolelo jako by mě bodal někdo do srdce,s každým slovem teklo moc slz,štvalo mě že jsou u toho i ostatní ale nedokázala jsem přestat brečet...bolelo to... bolelo to co mi řekli jakej je a jak to asi bere,pochopila jsem že to nemá cenu se trápit... ale dlouho to eče bolet bude..všechno.... a jestli to dopadne tak jak necu aby dopadlo,tak tam nebudu moc jezdit,bolelo by to eče víc... štve mě to všechno..moc

udělala jsem někomu něco,že všechno je teď takový jaký to je??to nemůžu byt ani chvílu šťastná??copak musí byt každej den stejnej??jen pořád čekat a doufat v něco co možná ani nebude nebo není???nebaví mě to,nemám na to,štvě mě toštve mě že jiní si to ani neuvědomujou nebo možná ani nechcou... každej den je prostě jeden velkej shitjá jsem chtěly byt šťastná,tak moc,nechtěla jsem nikdy moc,stačilo málo...ale.... ani to málo někdy není a pak najednou zase jako by se nic nestalo a pak je to zase stejný a já to nedávám....ono to bolí,jako bolí to co se děje... copak jsem chtěla moc???ne chtěla jsem jen.....nemá to ale asi cenu,trápit se,i když stejně budu,pač to nejde.... ublížila jsem a teď se mi to asi vrací,možná si za všechno můžu sama,možná..sakra... aspoň něžiju teď v tom že nevím,já teď vím,a jak cu aby to bylo,vím co mě řekli jiní,vím co mi řekl....vím,a všechno to byly krásný slova a jsou,oni pořád jsou,pořád platijou ale pomůže mi to když pak.... já pochopím,a chápu ale proč nepochopí někdo mě??,štve mě že si někdo neuvědomuje následky...pro někoho jsou to jen blbosti ale pro mě ne..bolí to a necu to tak