Henna má v Indii mezi rostlinkami své významné místo. Indové věří, že henna je obzvláště milá bohyni Lakšmí, takže přináší štěstí a prosperitu. V Indii je henna přímo součástí svatebního obřadu. I když už hennu známe tak dlouho, nikdo neví, odkud se vzala, ale jisté je že již odpradávna se henna používala k rituálnímu zdobení. Ájurvédačarjové a mudrci dávné Indie Čarak a Šušrut se o henně zmiňují ve svých spisech. To že se henna používá více jak 5000 let a to nejen v kosmetice, ale zejména v lékařství dokazují archeologické průzkumy, např. v Indii v jeskyni Adžanta Elora u Bombaje (320 n.l.). Malba tam zobrazuje princeznu z Patliputry, sedící pod stromem, ruce i nohy pomalovány květinovým vzorem z henny. Henna, v hindštině Mehndi, byla na počátku užíváná pouze u boháčů a panovníků. Později, jakmile lidé zjistili, jak snadno se dá získat, rozšířilo se její použití téměř do všech vrstev společnosti. Začalo se vyvíjet používání, vznikaly nové vzory. Tetování se využívalo převážně ke slavnostním příležitostem. Lidé také věřili, že určité ornamenty ovlivňují jejich osud, ochrání je před nemocemi či zajistí přínos peněz. V současnosti se v západním světě těší henna rostoucí popularitě a stále častěji se používá jako dočasná ozdoba kůže, nebo jako "zkušební verze" nového tetování. V každém případě platí, že henna je přírodní a bezpečná.