Tak to je Charlie, "nový" člen naší rodiny, takto vypadal, když jsem si ho přivezla, kdy poprvé překročil práh naše domu. Byl to ještě malý šmudla, který nevěděl kde se to najednou ocitl, v té době to bylo bezbranné a hrozně hodné štěňátko

( tedy až na ty loužičky a bobečky, které jen tak mimochodem udělá sem tam i dnes, kdy mu táhne na 5 měsíců). Ale copak to jde mu občasnou loužičku neodpustit, když se na vás podívá tak lítostně a pak se začne k vám lísat, jelikož si je vědom, že udělal něco špatně a je mu líto, že vás rozzlobil??? Jistě, že ne. Ale i když se z něj vyklubal pěkný raubíř, už nic nezmění fakt, že jsme si ho tu všichni oblíbili, bez něj by tu už nebyl takový příjemný rodinný ruch, o který se tak rád vždy dobrovolně postará právě ON.

Teď je o něco větší a těžší

Můj příběh:

Narodil jsem se v Hajnici, u paní Landové, mamince jorkšírce jménem Viki, 20. 8. 2007. Na dvou měsících jsem se dostal do rodiny Jansových, kde mou paničkou se stala Lucka.

V této rodině už pobývám nějaký ten měsíc a jsem tu spokojen.

Jsem živý a hravý, životem proplouvám bez vážnějších nemocí a starostí. Jako snad každé štěně rád koušu a hraju si, nejraději terorizuji paniččiny plyšáky, kterým vykusuji očička a nosánky, ale není nad Adélu, mého oblíbeného plyšáka, fenečku jorkšíráčka. Tu nejen že okusuji, ale také spolu gymnastičíme  s tou si vždy užiju plno zábavy a rozkoše( i když panička to nevidí ráda ).

Do budoucna si přeji už jen dospět, aby se ze mě stal opravdovej chlap plný síly a odvahy, aby na mě mohla být má rodina hrdá