ne není to otázka na Vás....jen prostě nevím, jestlije nějaká blbá konstelace hvězd nebo blbej rok..ale už asi pátej posobě, neboaž příliš velké množství nehod náhod....to se to k sakruděje......teď teprve se škrábu do postele..naštěstí po svých...mojemáma takový štěstí neměla....do postele se dostala.....ale po 9hodinách škemrání.....mezitím vystřídala tři čekárny, tři nemocničnízařízení.....a mezitím se jí nemoc (v uvozovkách který se neobjevujou)rozšířila o 6 obratlů výš, než byla ráno v osm......nikdo neví co seděje...a tak radši pošlou někam dál.....mezitím jsem svoji silnoumámu...nejsilnější ženskou co jsem kdy viděla...hlavně po psychickýstránce,...viděla jako mrzáka...skleslou v křesle na kolečkách....suplakanou tváří ve dlaních....a na zemi záchodku v nemocnici......mojemáma..a já ji nedokázala podržet i přes to, že ona celý život držela..mě...vlastně nás....celou rodinu.....a já jí pustila....nezvládlajsem to..docílila jsem jejího ponížení....posílila její vědomí že jenedobrovolný mrzák, který byl ráno naprosto normálně zdravýčlověk.....nic klidím se pryč...mé výlevy.....nezájem...dobrou noc...anedovolte, abyste nechali někoho z blízkých spadnout......ať užjakkoliv...zabraňte tomu....i když nevím jak porazit bezmoc....takže dovolená už definitivně padá..začalo to ségřinou sádrou na noze...skončilo polovičním ochrnutím mámy...co se stane mě??..nebo mám dprdele takovou zpropadenou kliku že všichni kolem mě umřou nebo budou mrzáci a já budu žít??..to má být trest??...to že já tu budu.....a nebudu vědět co dělat??..to že se budu muset koukat na to, jak jsem nedokázala podržet?.....jestli jo?..tak chci umřít taky....chci se utrápit....protože tohle nemá cenu....jo bezva...pláču jak malý dítě...a je mi to ksakru jedno.....už není síla se koukat na bezmoc....na to jak se všechno hroutí jak domeček z karet....a nejen karet,...jak všechno taje.....nic se nemůže alespoň týden hýbat správným směrem...vždy po dvou dnech se vše otočí proti nám.....snad třeba jednou to štěstí a z "prdele" kliku najdu...ale po dnešku?..po shlédnutí lidí, kterým je 60 a nejsou schopni zavřít pusu, pohnout nohama.....sotva dýchají.....leží na lůžku.....a nemohou nic.....děsí mě představa stáří..nemocí...a všeho co člověka čeká...vím že se tomu nevyhnu ale je mi z toho špatně...jak tam dneska v čekárně prohlásila starší paní: asi tak padesát: myslím že stáří by ani nemělo být...člověk si akrát ubližuje a trápí se.....předchozí život byl lepší, tak proč si ho kazit nemohoucným stářím....
Snad je už všechno v pohodě...