Neboť jsem první i poslední.
Jsem oslavovaná i zatracovaná.
Jsem hříšná i svatá.
Jsem manželka i panna.
Jsem matka i dcera.
Jsem náručí své matky.
Jsem neplodná, a bezpočet mám dětí.
Jsem šťastně vdaná a svobodná.
Jsem ta, jež rodí život, a nikdy nebyla plodná.
Jsem utěšitelka porodních bolestí.
Jsem žena i muž.
Můj muž mě stvořil.
Jsem matka svého otce.
Jsem sestra svého muže.
On je mým nechtěným synem.
Chovejte mne vždy v úctě,
neboť jsem hanba i skvost.

Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.

Pohled se odvrátí, Koperník v sutaně,
Smrtka si obrátí Marata ve vaně,
stránka se obrátí, Koniáš zatleská,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,
Gogh leží v bodláčí, smrt bývá nehezká,
smrt bývá nehezká.

R:
Laskavé šero vám přikryje tvář s grimasou hrůzy,
ruka, jež před chvílí hladila ramena, zkameněla,
na nic je pero a k ničemu snář, zemřely Múzy,
to, že se nestřílí, smrt jenom znamená pro anděla.

Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
držíš se klepadla, hrobař si ruce mne,
ohoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.

Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se člověče,
dívej se člověče, dívej se člověče.
R:

Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděná v saténu,
Smrt sedí v propadle oděná v saténu,
oděná v saténu.

Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.
R:

Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha,
hmmm...

Pár zbytků pro krysy na misce vod guláše,
milostný dopisy s partií mariáše,
před cestou dalekou zpocený boty zujem
a potom pod dekou sníme, když onanujem.

Lásko,
zavři se do pokoje.
Lásko,
válka je holka moje,
s ní se miluji, když noci si krátím.
Lásko,
slunce máš na vějíři.
Lásko,
dvě třešně na talíři,
ty ti daruji až jednou se vrátím.

Dvacet let necelých odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

Lásko...

Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matrony,
není čas na spaní smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

Lásko...(2x)

Nikdo se mě neptalm, jesli se chci narodit, tak teď mi neříkejte, jak mám žít!!!

Pravý přítel, jež tě v srdci chová,
nezná sladká lichotivá slova.
Pravdu poví, byť i trpce zněla,
pravdu přijmi, byť i zabolela.

Smutek je ztráta času. Minulost z nás dělá mrzáky.

Lenost je touha si odpočinout dříve, než jsme unaveni.

Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem!

Nevěř tomu, kdo už ti jednou lhal, i když ho miluješ, udělá to znovu..věřte mi..a bolí to mnohem víc...

Neopoustěj někoho, koho miluješ pro někoho, kdo se Ti líbí. Protože ten, kdo se ti líbí Tě opustí pro toho, koho miluje.