1. kapitola- Normální rodinka

„ Moniko k noze!!“
„ Copak jsem pes nebo co?“ odvětím klidně a deru se šouravýmkrokem do kuchyně, kam si mě tatínek zvolal. Při pohledu na obálkus razítkem učiliště, kam chodím mě klid přejde.
„ Copak tatínku po své dcerunce chceš?“ zatvářím se jaknejvětší frajerka co může existovat, i když se v duchu třesu strachy.
„ Čti!!“ zahřmí otec svým hlubokým hlasem.

       Vážení rodiče.

Prosíme, aby jste se dostavili do školy kvůli své dceři Monice Kociánové. Důvodemschůzky je drzé a vulgární chování. Zavolejte na číslo kanceláře školy a domluvte si schůzku.

Děkujeme, vedení školy.

V duchu se mi uleví. Já si myslela, že něco horšího aono tohle… Zazubím se na tatínka.  Jižpevná v kramflecích se se na tátu zazubím. Táta to nějak nekomentuje. Jsemprostořeká po něm a nedám si říct. Stejně tak jako táta. Vysvětlím mu, co jsemve škole zase provedla. Táta chvilkami rudne vzteky a studem, ale nakonec sesměje mým výstupům.

          Blíží se pátá hodina. Za dvě hoďky se sejdu sesvojí kamarádkou Sandrou a vyrazíme pařit do disko klubu Paladium. Jako vždy zaúčelem sbalit nějaké skvělé hošany. Né, že bych měla o kluky nouzi to ne, alekaždý který má  mě zájem chce po mně jento jedno. Snad víte co nemusím to psát. A to vyženu kluky z hlavy a začnuse chystat. Umeju si hlavu, vyfoukám fénem a barevným tužidlem si do svýchsvětlých vlasů udělám hnědé pramínky. Studánkově modré oči orámuji černoulinkou a nalíčím kouřovými stíny v hnědočerném odstínu. Rty jednodušepřejedu leskem, a s make-upem si hlavu nelámu, protože mám od přírodyzdravou pleť bez pupínků. U oblečení nastane kámen úrazu, protože zjistím , ženemám co na sebe(nehledě na to, že  mám 3plné skříně hadrů). Nakonec zvítězí černé tričko s nápisem Sweet girl ačernou mini, která zakrývá opravdu jen to nejnutnější. Na nohy obuji balerínkybez podpatku, protože podpatky nesnáším.

      Slyším rachotitklíče v zámku. To bude mamina. „ Zdar soudružko!!“ pozdravím matku a tahámz ní povolení zůstat na dýze až do tří hodin.“ Můžeš dcero!!“ svolí matkaa vyslouží si ode mě hubičku. Ještě dodá, abych se neopila , ale to už neslyším,protože peláším z domova směrem k zastávce.

        Na zastávce namě čeká Sandra, moje nejlepší kamarádka. Pozdravíme se sborovým
„ Guten Tag!“ až seza námi lidé otáčejí. Od zastávky pár kroků k Paladiu disko klubu blízkomého domova. Do Paládka chodím nejčastěji , protože se pokaždé opiju a jetbusem např. z Duplexu až domů by byla sebevražda. Za těch pár krokůk dýze pomluvíme kluky za to, že si vybíraj za partnerky špatný holky,zatímco my dvě jsme pořád na ocet. Jo to je ta smůla…

      „ Na zdraví!!“přiťuknu si s Tedíkem. Kde se vzal tu se vzal. Vůbec si nepamatuji jakjsme se seznámili. Nevím proč, ale když jsem opilá tak jsem jak mucholapka.Všechny mám ráda. Tedík to pozná, využije toho a políbí mě. Já nejsem proti apolibek mu oplatím. Všichni kolem koukají s otevřenou pusou a já mám codělat, abych nevyprskla smíchy. Potom ho obejmu, vylezu si na stůl a začnutancovat. Směju se, tančím, piju…a dál si nepamatuji. Potom si jen pamatuju jakdo mě dloubne San abychom se ztratily a já s ní souhlasím.

          Užodemykám domovní dveře. Trvá mi to sice trochu dýl, protože se mi smíchy kleperuka, ale povede se. Za dveřmi stojí naštvaný táta. Mrknu na hodinky, pochválímse za včasný příchod domů a dám tátovi hubana. Táta mi mi popřeje: „ Doufám, žeti bude blbě.“    Já odpovím tátíkoviněco v tom stylu, že já mam silnou náturu a nevolnost mi nehrozí a v oblečeníusnu jako miminko.

        Ránomě probudí moje známá, kámoška kocovina. Vystřelím z postele jak raketa a vrhám šavle. Prohýbám se nadzáchodem, kuckám a nadávám na život. Za mými zády se mi vysmívá táta. Pomyslímsi , že je to pěkný škodolibec, prudce se otočím, protože chci něco namítnout.Můj žaludek nevydrží, udělá obrat o 360 stupňů a moje žaludeční šťávy skončítatínkovi na nohách. Vím, že je to nechutný ale musím se smát. Táta mi dábekenda, až se mi znova zvedne kufr. Když dokončím zvracecí maratón, vyčistímsi zuby, plácnu mokrou plínu na čelo a lehnu si do postele, že usnu. A jak jsemsi předsevzala, tak se taky stane.

     Vzbudím sev deset večer. Vlezu si do vany a oddám se blažené koupeli. Na hlavu siudělám regenerační zábal, na pleť masku, celé tělo natřu tělovým mlékem. Pochvíli se prohlížím v zrcadle. Uznám, že se mi trochu zvětšil zadek abříško nemám tak pevné. Vlasy by potřebovaly zkrátit. Jiné chyby nenajdu. Jojsem pěkná holka. Jdu do svého pokoje do baťohu naházím  učení do školy a jdu znova spát. Spánek miale ruší můj brácha David, kterého i přes stěny pokoje slyším chrápat jakdřevorubce a mé rodiče jak se lochtaj. A tak poslouchám kácení stromů, dokterých se mi smějou dvě obludy. Proč nemůžem bejt normální famílie? Nevím. Ato jsme my naše normální rodinka.