04.Prosinec 2007

Nový úsvit

 

Slunce teď nad obzor vychází,

hřeje jak pohled mé milé.

Nový den právě nám přichází.

Tak jako života chvíle.

 

Ač zima začíná panovat.

Pro mne teď probouzíš jaro.

Umím se z života radovat.

Každičké budoucí ráno.

 

Jsi sluncem, které mi zahřeje

srdíčko s bolavou duší.

Láska Tvá rozpouští závěje.

Úsměv Tvůj, ten Ti tak sluší.

 

Snad budem spolu dost síly mít

Dojít, kam přejem si oba.

Vždyť by se dalo zas krásně žít.

V činy už proměňme slova.


Kategorie: Básničky nové | vložil: MardockP ¤


Komentáře (2):
  • 05.12.2007 15:57:50, janarka

    Péťo moc ti přeji aby se splnilo to co jsi právě vyjádřil v této nádherné básni.....

  • 05.12.2007 12:18:21, PetulekDoma

    Moc krásné a opravdu psané z lásky a citu,já to cítila když jsem to četla...