Mezi mé nejspisovatelé kteřé mám moc ráda patří i Božena Němcová něco o ní:

     _{^{Božena Němcová    [4.2.1820-21.1.1862]}}

 

_{^{radši jednu její pohadku:}}

_{Kmotr matěj}

_{Kmotr Matěj šel navštivit kmotra Jíru.Nedalako statku potkal kmotrova chlapce. /Codělá tata,Josívku??/ptá se ho ./Právě chtěli jíst,ale když vás viděl za humny,vstal a nechal jídla být/,pověděl pravdo mluvny hoch./A pročpak??/zeptal se kmotr,/inu,táta povídal,žebyste nám mnoho snědl,a máma to musela se stolu všecko uschovat/./A kampak to schvala ,Josífku??/./Husu dala na pícku,kýtu na kamna,klbási ze zelím do trouby,buchty na misník a dva žbány piva pod lavici/.Kmotr se neptal dále,usmal se a v okamžení vešel přes práh ke kmotrovi./Pozdrav tě bůh!/vítal ho kmotr Jíra/Ale že pak jsi nepřišel  o chvilku dřív ,mohl jsi s námi jíst,právě dnes nám od jídla nic nezbylo,s čím bychom tě uctili/./Nemohl  jsem ,milý kmotříčku ,přijít dříve:přihodilo se mi na cestě něco neočekávaného/./ Co ,povidej!/./Zabyl jsem ti hada,a ten had měl hlavu tak velikou jako ta kýta,co máte na kamneh,tlustý byl jako ta husa,co je na pícce,bíle maso měl jakoty buchty,co jsou na misníku,dlouhý pak byl jako ty klobásy,co leží stočené na zelí v troubě,krve ale bylo co piva v těch dvou džbánech ,co tamto pod lavicí sojí/.Dobře to Matěj vyvedl.Kmotr Jíra se  za svou nehostinnost zastiděl,žena musela jídlo a pití na stůl postavit a oba teprv hosta častovali.}