Angel (Povídka, roman, či něco jiného)
Můj život pomalu končí. Zbývá už jen několik nádechů a pár úderů srdce. Krev proudící v mích žilách opouští mé tělo. Omdlévám. Cítím, že umírám, ale náhle mě přepadlahrozná chuť žít a dokázat wšem, že mě jen tak něco nezlomí. Zvedám se ze země, ale pádam zpět.Je pozdě. Ztratila sem moc krve. Je konec.Avšak najednou se nade mnou sklání zvláštní postava v bílém plášti s visackou Dr. Božský. Tato prazvláštní bytost s krásnýma modrýma očima a s černými vlasy mě zvedá ze země. A pak? Jsem oblečená v černých šatech. Ze zad mi vyrůstají černá křídla. Stojím až za poslední řadou lavic v nějaké budově.Všichni brečí. Ptám se sama sebe: Proč? Když v tom vidím, jak vyjíždí rakev. Leží v ní holka, může jí být tak 16. Má krásné hnědé vlasy s měděnými proužky. Její oči jsou trojbarevné, přecházejí přes zelenou do modré až do šedé, spatřuji v nich chuť žít.Je oděna v černých šatech s korzetem.,,Takové šaty sem měla přece v nároďáku. Šila mi je mamina, to byla doba. Sakra, co je to za holku, že s dovoluje mít moje šaty!" pomyslela jsem si. Du blíž, ale v tom šok! Ty voe, vzdyt to sem já! Ale já žiju nebo ne? V tom zase za sebou vidím Dr. Božského.,,Pojď, musíme jit." říká Dr. Božský.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
