Romeo a Julie II. | Poems
JULIE
Bože!
ROMEO
Mluví!
Ó, mluv, anděle skvoucí! Neboť jsi
tam nade mnou, té noci vůkol, slavná
jak nebes okřídlenec užaslým,
zvráceným nazad očím smrtelníků,
již naznak padnouce ho vyhlížejí,
když nad oblaky líně plynoucími
se plaví na modrostech mořem vzduchu.
JULIE
Ach, Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?
Své jméno zapři, odřekni se otce,
anebo, nechceš-li, zasvěť se mně,
a přestanu být Kapuletová.
ROMEO
Mám ještě poslouchat? Či odpovím?
JULIE
Tvé jméno jenom je můj nepřítel.
Tys jenom ty. Ty vůbec nejsi Montek.
Copak je po jméně? Co růži zvou,
i zváno jinak vonělo by stejně.
A tak i Romeo, nebýt Romeo zván,
by nebyl o nic méně drahocenný
než s tímto jménem. Romeo, svlec to jméno!
