Pamatuješ? tenkrát v autobuse
byla tma, všichni spali
jeli jsme celou dobu, v kuse
a světla měst svítila v dáli
Ten klid a tolik ticha
byl slyšet jen hukot motoru
a jak každý dýchá
zavřela jsem oči, s hlavou nahoru
a pak ucítila jsem na chvilinku
jemné zalechtání
neuhlídal jsi svou kudrlinku
přelétla mi po dlani
Za chvíli zas a zas
poznala jsem, to nebylo omylem
po zádech přeběhl mi mráz
ale nebylo to nemilé
Cítila jsem modř tvých pomněnkových očí
a bála se, že se v nich utopím, když se střetnou s mými
jemně foukl jsi mi do obočí
já zavřela víčka a moje rty poznaly se s tvými
Tak horce, tak měkce
vnímala jsem tvé teplo
pak schoulit a spát dalo se lehce
než vzbudilo nás světlo
Dlouhý pohled jsi mi věnoval
jeden poslední hřejivý dotek beze slov
vystoupil jsi a zamával
tu noc připomíná mi už jen každý nov