Tak už mě tu máte,jsemu kámošky Evinky na počítači a má skvělou klávesnici
Taakže tak přemejšlím,co jsem vám chtěla všechno říct.No takže určitě,jsem vám chtěla povědět o včerejším dnu ve škole-respektive o gigantický písemce z matiky=0)A vlastně taky o pondělním večeru,jelikož ten byl jako fakt luxusní.Strávila jsme ho totiž s Bárou=P.To je kámoška z basketu a taky spolužačka.No a stou když někde jste tak se prostě jenom tlemíte,ale tentokrát, protože jsme velmi pilné studentky, jsme se samozřejmě připravovaly na tu písemku.Vzali jsme si naší milovanou učebnici od Jindry Petákové-já osobně jí říkám - Jindřiška=0) a pustili jsme se do příkladů,které nám zadala paní učitelka.No ani vám nebudu snad popisovat každej moment,kdy jsme se zasekli a každej AHA moment=D,kdy nám došlo ,jak se to počítá a tak prostě jsme u toho seděli fakt hodně dlouho a fakt sme makali,ale prostě nakonec jsme z toho byly tak hotový až nám to bylo jedno a měly jsme z toho totální výtlemy=D.Nazvala bych to konečnou fází stresu neboli rezignací,jak jsme se učili v ZSV=základech společenských věd.=0)A s Bárou jsme to spolu nazvali: Jak se zhulit matikou!=D,pže jsme byly fakt vytlemený.Každopádně,co jsme spočítaly,to jsme spočítaly a druhý den jsme přisli ráno do školy na 8,ikdyž nám odpadla ájina a měli jsme od 9.Měli jsme totiž srázek v našem oblíbeném úžasném a milovaném bufetu a tam jsme teda nejdřív konzultovali příklady,co jsme někdo nevěděl,ale pak jsme přecijen neodolali a oddali se fotbálku
No třetí hodinu přišla ta písemka a jako to byl jako fakt mazec,to sme nezažila.Naprosto jsem to nestihla a úplně jsme to podělala,nebo jako jeden příklad ze čtyř nemám vůbec,jeen mám určitě a další dva napůl no,tak uvídíme snad mě to dá aspoň na 3.Mám to spočítaný,že ikdyž dostanu 3 teďka tak budu mít na vysvědčení 2.Takže mě to snad nějak vyjde.
Tak toť můj zážitek z písemky a z učení.=0)Teďka už ale musím jít,takže vám nemůžu už říct zbytek,ale já vám to povím zítra.Ono toho zas tolik není tak se mějte krásně,Pa Mischule=0)