Sluníčko nevím jak dál...

10.Duben 2008

Pořád přemýšlím...musím...vím, že to příjde, vím že to bude brzy a nevím, jak to zvládnu... zvykla jsem si na tvou společnost... nezlobím se, je mi to proste líto, hrozně moc líto... Važ si každého okamžiku, když jsi s osobou, kterou miluješ, protože nikdy nevíš, která chvíle je ta poslední...Nezbyva mi nez jen doufat, ze se stane jak si preji, nesmim si uz dale zoufat a pro sebe se pousmeji..
Vim ze me milujes, ze si taky trochu zoufas, snad jen cas potrebujem... snad muzes mi to vse verit aspon malo.

Miluji Te..

napsal/a: Monisek7 21:56 Link komentáře (0)



Osud života každého z nás...


Každý je přesvědčený o tom jak bude vše krásné a jak se vše samo vylepší...Sundala jsem si růžové brejličky,otevřela oči a zjistila jsem,že i pouhá jedna vteřina dokáže člověku změnit život a obrátit ho naruby...

Někdy má člověk pocit,že prožívá nejkrásnější chvíle v životě a věří tomu jak je vše krásné  a nemůže to být nikdy krásnější,myslí si že je to už navždy ale i když se snaží sebevíc tak se vždy něco stane,zkazí se to a vše krásné je nenávratně pryč...

Vše nám přijde dokonalé a krásné ale z nenadání i to poslední světýlko naděje zhasne...

Neměli by sme být smutní proto že něco končí,měli by sme se usmívat na to že se to vůbec stalo a na to co přijde...Neříkám že je to lehké,není ale nikdo nikdy neřekl že život bude lehký...

Život je někdy ta největší svině,záleží na každém človíčku jak se k němu postaví a jak si ho zařídí...Sme to jen my kdo může za naše chyby,je to jen na nás jen mi můžem za to jací sme a jakými lidmi se obklopíme,i ti na nás mají velký vliv..

Je pravda že se stane i něco za co mi nemůžeme,takový je osud který je nevyspitatelný a nikdy dopředu nevíme jak to bude...

Nezáleží až tak na tom co děláme ale na tom jací sme ve skutečnosti...Záleží na tom jaká je duše toho človíčka buď je to osoba která dokáže milovat také někoho jiného než jen sebe,osoba která tě využije,která si s tebou bude jen hrát,která ti jen ubližuje nebo to může být človíček který tě miluje a přesto ti ublíží a i když je to nechtěne tak to stejně bolí...

Všichni si hrají na to jak jsou silní a jak všechno zvládnou sami bez jakékoli pomoci...Ale není to tak...každý človíček je někdy šťastný,zamilovaný,zklamaný,a někdo mu někdy i ublížil a někdy i pláče...Každý někdy potřebuje něčí podporu a pomoc..Jen takový človíček má nějaké city,duši a srdíčko na správném místě...Ti kteří tvrdí,že jim je vše jedno a nic ani nikdo jim nedokáže neublížit tak lžou!!!Nejhorší na tom je že lžou i sami sobě a nechtějí si přiznat že je to prostě položilo...

Každý z nás by se měl nad sebou zamyslet,nad tím jestli nedělá chybu,jestli dělá opravdu správnou věc a jestli tím neubližuje sobě a hlavně někomu jinému....Jestli to dělá tak jak mu radí jeho srdce a mozek...

Život už je takový...Někde končí a někde zase začíná...Po každém smutném konci následuje smutek a někdy poté pěkný začátek...Né vždy se to dá spravit nebo skousnout ale naděje umírá jako poslední...

Život je nefér a každý i malinký človíček se musí protloukat životem a na té dlouhé cestě je několik překážek přes které se musíme dostat i když to většinou není lehké...Vše špatné je k něčemu dobré...Když budeme silný tak zvládneme všechno...nesmí nás to položit a nesmíme se utopit v slzách neštěstí...

Nad tímhle článkem se může zamyslet jen človíček který je zklamaný,smutný,prožil nebo prožívá něco špatného, a nebo človíček který miluje ale opouští.....Človíčka který má srdíčko na správném místě to osloví a něco mu to dá...

                         !!!ŽIVOT JE SVINĚ ALE PŘETO STOJÍ ZA TO ŽÍT!!!

napsal/a: Monisek7 18:36 Link komentáře (0)