Ahojky lidičky, tak to jsem já, trochu blázen, trochu člověk. Nesnažím se nikoho napodobovat, chci být a jsem sama sebou. Snad se mi sem povede napsat vše co mě zajímá, aby jste mě také drobet poznali.
Ahojjík všichni lidičky, Tak Vás tu všechny vítám,
 doufám že se Vám tu bude líbit a něco vás zaujme...Přeji zajímavé rozkoukávání
08.Únor 2009,16:42
Spousta her, bláznivin, zajímavá videa a seriály naleznete na těchto stránkách.
Zajisté vám pomohou zahnat nudu a když se zaregistrujete, tak možná i něco vyhrajete.

Tak neváhejte a zkuste:::

  www.maxo.cz/?r=92e2446a1e6

   www.animaxo.cz/?r=92e2446a1e6

   www.fajn-serialy.cz/?r=92e2446a1

Přeji příjemnou zábavu
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
07.Únor 2009,10:54
Ahojky lidičky,

Chtěla bych Vám nabídnout brigádku přes net, vlastně jde jen o to, že ti přijde mail a ty odklikneš na odkaz, že jsi ho přečetl/a, vlastně jej ani nemusíš číst, jetli se chceš dozvědět více, tak mi napiš vzkaz já ti odepíšu instrukce. P.S.: Opravdu ty částky vyplácejí...
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
06.Prosinec 2008,17:12
Včera mi volal kamarád o kterým jsem psala a vynadal mi, že jsem jej tu popsala jinak než jaký je, takže Pavle, já jsem nechtěla psát tvoje špatné stránky, každý je má a mám pocit, že to každý ví, teda doufám. S tim jak jsem psala, že jsi pro mě šel do pekla, tak jsem si řikala, co by v tuhle chvíli udělal Pavel, a tak jsem se z toho dostala, nebo stačilo pouhý pomyšlení, že tu někdo je kdo mi podá vždy pomocnou ruku a hned šlo cokoliv šnáž.
Jo a hlavně v tom jak jsi řikal, že žák předčil svého učitele, tak si myslím, že to neni pravda, ty jsi silnější v jinčíš stránkách než já, takže až mi příště zavoláš, tak už budeš spokojený s mým názorem a jestli ne tak se s tebou klidně o tom budu hádat, každý je originál a já jsem za tebe za ten originál ráda...

Tak to je snad všechno co jsem ti chtěla říct....
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
27.Říjen 2008,12:55
Každý člověk je jiný, někdo je stižádoctivý někdo nectižádostivý, někdo méně, někdo více. V dnešním světě to mají ti ctižádostivý o hodně lečí, něco je napadne a jdou za tím hlava nehlava.
Každý z nás má jistě cíl, kterého by chtěl dosáhnout a i já jeden mám a držím se ho jak jen to jde už několik let . Vím, že jednou se mi splní, i když cesta k němu není jednoduchá a potrvá jestě hodně let. Záleží jen na samém člověku kterou cestu si zvolí, jak bude dlouhá nebo složitá, každopádně je jasné, že na konci stojí ten sladký a vysněný cíl.
Já se na ten svůj ohromě těším a doufám, že nebudu patřit mezi ty co těsně před cílem toho nechají a svého snu se vzdají. Ten cíl za tu cestu rozhodně stojí. Já sama říkám, že vzdávání se něčeho je pro mě nadbytečný luxus který si nemužu dovolit.
Doufám, že ta vaše cesta nebude moc složitá a ať se vám splní váš sen.
Ale nezapomeňte jakou cestou chcete jít a hlavně Quo Vadis...
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
04.Říjen 2008,18:48
Co k tomu dodat, kamarádi jsou byli a budou.
Člověk nemůže být snad šťastnější, když má kamaráda nebo kamarády kteří jej podrží když potřebuje a naopak. Já osobně jsem měla spousty kamarádů, všechny jsem znala jménem, věděla kde bydlí, chlastali jsem spolu a různý věci, oni mě spíš brali jako holku, kterou mužou sbalit využt o odkopnout.  Jelikož jsem nebyla nějak moc oblíbená, tak jsem byla ráda, že mě berou ty starší "taková a hustá elita" a já patřím k nim. Sice jsem se stýkala se svými starými kamarády ale to už bylo tak že jsem si s nimi neměla kolikrát co říct.
Asi o největší utrum mi s mými "hustými" kamarády udělal bývaly přítel, který by žárlivý až hrůza a já se přestala s lidmi stýkat, co jse se s ním rozešla, tak jsem k nim hledala zpátky cestu, ale už to nebylo ono a tak jsem hledala přátele jinde. Vlastně jse jich moc nenašla, alespoň ty o který je co stát.
Zdá se to jako paradox, ale když si člověk postupně uvědomí, že má kamarádů spousta a muže říct že je oblíbený a kamarádi nejsou falešní, muže si říct že je šťastný. A když si člověk uvědomí, že má tunu kamarádů většina z nich je falešná a pár jsou ti praví, je nejšťastnější, a to si myslím že jsem já. Jeden kamarád tu byl vždycky a většinou na to vše koukal z povzdálí, vždy mě varoval nebo radil dobře, šel pro mě do pekla aby mě mohl vrátit zpět. Vždy mě učil a učí jak se s životem poprat a sám řiká, že se ode mne učí taky, je fakt, že nevím jak se ode mne muže učit.Ani nevíte jak je to krásný se ráno probusit s pocitem, že máte jednoho pravého kamaráda kterému mužete věřit.
A nejkrásnější je to když víte, že se budete vídat i v budoucnu když budete mít rodinu a bydlet každý na druhé straně republiky....

Pozn pro Pavla: ,,Děkuji, že jsi ze mě udělal to co jsem a máš na tom velkou zásluhu a že nejsem "vymačkanej citron".
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
26.Září 2008,10:48

Dlouhé vlasy, široké nohavice a rukávy, barevné čelenky, rozzářená tvář. Kdo jsou vlastně ti, kdo se hlásí k hnutí hippies? ...

k

Bylo,nebylo už strašně dávno, dokonce před více než půl stoletím, dokonce někdy kolem roku 1914 se zjevilo slovo. To slovo bylo "Beat". Pojem"Beat" (zbitý), bylo později použito v románu On the road od Jacka Kerouaca ke klasifikaci feťáků, zlodějů, prostě skupiny mladíků z univerzity."Beat" - zdánlivě nepodstatné slovo však v sobě zahrnuje sílu a hlavně vzpouru. Vlastně nikdo dnes neví přesně, jestli hnutí "Beats" zahrnuje jen beats nebo snad beats a hippies dohromady. Nikdosi s tím hlavu ani moc neláme.
Zakladatelem beats je sporně nesporně nenapravitelný Henry Thoreau,žijící už nepatrně dříve někdy kolem roku 1846. Tento člověk byl tím, vco beats věřili. Díky němu si lidé začali uvědomovat, že zákon je jensbírka nesmyslných slov. Existuje snad vyšší zákon než zákony rodnézemě? Zákony svědomí nebo zákony vnitřního hlasu?
Tato filozofie byla ještě velice spontánní a tak trochu neproveditelná,ale začalo se o tom všem přemýšlet a hlavně se s tím začalo něco dělat.Kolem padesátých let minulého století (20.!) už tato filozofie bylanatolik vyspělá, že hromady mladých lidí neváhaly a hrnuly se přidat isvůj názor k tomuto "úžasnému" řešení života. Jestli byl opravdu takúžasný, o tom by se dalo debatovat dlouho,

jg

každopádněv sobě nesl tu správnou dávku svobody, co lidé potřebovali. Hlavnímibuřiči onoho hnutí jsou bez pochyby pánové spisovatelé a básníci JackKerouac s Allenem Ginsbergem, William Seward Burroughs a Gregory Corso.Tito tenkrát nadějní mladíci k sobě brzy našli cestičky přátelství, atím napomohli vzniku hippies, yippies (hippies angažující se vpolitice) a yuppies (70. - 80. léta, označení zlaté mládeže).
I když celá řada beats odmítala jakoukoliv souvislost s "těmi barbary"hippies, je dnes jasné, že jako druh společenského smýšlení nelze tytodva směry rozdělit. Tolik toho bylo společného: orientální filozofie,pohrdání pokrytectvím a svatouškovstvím americké společnosti, nenávistk majetnictví, lesknoucímu se úspěchu, víra v přátelství a lásku asamozřejmě stále rostoucí nespokojenost s vládnoucími vrstvami...
Počátky hnutí Hip generation se datují zhruba kolem let 1965 - 1967.Výraz Hippie použil poprvé v roce 1965 žurnalista Michael Fallon, kdyžve svém článku pro San Francisco Examiner znepokojeně oznámilnarůstající invazi "hašišů" do San Franciské bohémské čtvrti beatnikůHaight-Ashbury.
Všichni průkopníci hippies se zpravidla pohybovali v literárníchkruzích. Díky poezii se naučili vyjadřovat svoje pocity. Poezie senejen přednášela, ale také převáděla na písně.

rz


Základem všeho dění hippies bylo odlišit se a vyjádřit tím svůj postojke světu. Být jiní než ti obyčejní lidé, kteří se od rána do večeraženou za prací, při nejlepším makají i v noci, aby jim náhodou něconeuteklo. Ne nadarmo znamenalo slovo "hippies" povaleče a flákače.Hippies byli mladí lidé bouřící se proti vládě a vládnoucím vrstvám.Nechtěli hloupé zákony, nechtěli moderní pohledy na svět. Cítili sesvobodní a plní lásky a míru. Samozřejmě jim v tom dost kvalitněnapomáhaly pravidelné dávky marihuany, LSD a jiných drog.

LSD,jehož psychotropní účinky testoval, jak jinak než sám na sobě, KenKesey, někdy okolo roku 1960, na univerzitě Stanford v Kalifornii byloprostředkem sbližování. Samo už pro hippies neznamenalo jen drogu, jakospíše nové dimenze a nové pohledy na svět.

uuu

Hippies jako jediný přirozený růst civilizace viděli dokonalé soužití lidí amatky Země. Stovky a tisíce mladých lidí utíkaly z velkoměst ausazovaly se kolem vesnic a osad přímo v centru přírody. Žilijednoduše, v míru, lásce a sladkých výparech drog, alkoholu a sexu.Jejich usídlování se kolem malých vesniček však začalo pít krevdosavadním domorodým. Nechtěli je. Jejich hlučná zábava - nervydrásající hudba, smích a samozřejmě ty drogy!, všude jenom ty drogy asex! - je štvala, až to dospělo k radikálnímu, ne však přímo účinlivémuopatření. Na vstupu do nejedné vesnice či dokonce okresu visí "opravduděsivá" cedule: "NO HIPPIES!" "HIPPIES GO BACK!" Byly marné filozofie ootroctví svého vlastnictví, o svobodě duše, o falešné víře v nedostateka tak dále a tak dále. Většina mladých se tedy otočila a počala hledatnový přívětivější domov.
Mladí hippies byli plni nejrůznějších pocitů, prahli po přátelství.Jednou z nejvýraznějších charakteristik je jejich citlivost k odcizení.Odcizení pro ně znamenalo vzdát se pocitu sounáležitosti, pocitu, ženěkdo jsou, že něco mohou dokázat. Tato žízeň po lásce k bližnímu jevedla ke snahám prolomit to děsné ticho a trochu to roztočit. Začalipořádat rockové festivaly lásky, žádali o spojenou obec vysokoškolskou.
Jednou takovou školou "lásky" je Svobodná univerzita Berkeley (vlastnějakási kolébka hnutí). Tato univerzita byla výhradně pokrokovouzáležitostí. Nabízela semináře typu: Lidé s krosnou - malá skupinkavyrazí do jednoho z míst v Kalifornii, kde protékají čisté vibrace vpodobě ticha a klidu přírody. Sedm dní budou spolu baštit vibrace apolemizovat o vztazích. Nechají věci plavat a uvidí, co z toho bude.Americká romantická mytologie - žvásty a žvásty o čisté lásce, tak jakbyly předkládány americké společnosti. A definice opravdové lásky amíru tak, jak ji cítíte vy.
Hippies začali doslova děsit Ameriku. Postupem času se nezdráhalipřímým střetům ani s policií ani s vládnoucími vrstvami. Ověšenikvětinami, v popuzujícím módním trendu, s transparenty říkajícími cosio neposlušnosti a nemravnosti ("Nepracuj!" "Šéf tě potřebuje, tynepotřebuješ nikoho!" "Je zakázáno zakazovat!"), rvaly nervy hlavnědohlížející policii, která s nimi zacházela ještě obratněji než sprotestanty na MMF. A hippies provokovali stále více a nezastavilo jenic. Ovšem jejich víra v lásku, mír a harmonii je taky odpovědí naotázku, proč hippie nebyli schopni udělat převrat v systému - odmítlisi sami vytvořit svoji základnu moci.
Jejich zájem nebyl na tom, přesvědčit ostatní proč je jejich vírasprávná. Starali se sami o sebe a o svoje bezprostřední okolí. Mělispoustu práce s tím, jak si zvelebit svoje vlastní žití, věřit přes tovšechno v mír jako v cestu k vymazání rozdílů mezi lidmi, náboženstvíma ideologií, najít svoje vlastní hodnoty.
Hippies se bez pochyby nejvíce proslavili svými festivaly lásky.

szerz

Kořenyhiphudby jsou ve folku. Mladí milovali Boba Dylana a jeho protestantskátémata proti politice. Dalším aspektem pro růst hippyspolečnosti bylaválka ve Vietnamu. Nikdy snad nebylo v kriminálech zavřeno více mladýchlidí za zradu země a odmítnutí nastoupení branné povinnosti.
Hipstři pořádali nespočetno festivalů. V mnohých regionech byli jejich"slavnosti" dokonce výslovně zakázány ze strachu před těmi strašnýmihippies. Nikdo nevěděl, co je právě může napadnout, jako by to bylazvířata.
Woodstock je největším a taky nejspontánnějším vyslovením přátelství, lásky a míru, také největším shromážděním hippies, beats, yippies a ostatníchpřívrženců podobné filozofie v historii. Samozřejmě taky největšímshromážděním ilegálních drog na metr čtvereční. Ještě se nestačilazapnout aparatura a už se ozývaly výkřiky a žádosti po LSD, marihuaně a jiných psychotropních látkách.
První Woodstock se nekonal v městečku Woodstock, jak by si někdo mohlmyslet. Konal se Willkill na pozemku Maxe Vasgura pod vedením WoodstockVentures. Samotné přípravy byly velice komplikované. Vedoucí agenturybyli nuceni několikrát změnit pozemek konání. Nakonec se jim ale spomocí několika desítek "hašišů" podařilo festival uspořádat a výsledekbyl vynikající. Na Woodstocku vystoupily hvězdy jako Richie Havens,Country Joe, skupina Neuvěřitelné struny, Janis Joplin, Joe Cocker asamozřejmě dokonalý Jimmy Hendrix. Výsledek Woodstocku předčil svojeočekávání. Festival byl hrozbou vzpoury, vraždění, loupení a všeobecnékatastrofy, však výsledkem bylo jen přes půl milionu lidí žijících třidny v míru, lásce a hudbě. Hippies tedy ukázali, že jejich filozofiemůže být aplikována do života.
V dnešní době na hippies vydělávají hlavně obchody s oblečením. Mladílidé se totiž ve své touze někam patřit vrhají na vše, co jim dodánějakou identitu. Mezi nimi hrstka nespokojených s životem se snažínalézt nové hodnoty a lepší alternativu žití. Možná, že se chtějí jenvyhnout práci, možná se chtějí jenom zviditelnit, ale možná na tompřece jenom něco bude.
Hippies dnes znamená pro každého něco jiného. Jedni věří v návrat kjednoduchosti života jen s pomocí země mimo hranice modernizace auspěchané civilizace, jiní vzpomínají na éru Beatles a Led Zeppelinnebo snad Janis Joplin či Jimmyho Henrixe s jemnou závistí staršímspoluobčanům, že sami nemohou už nikdy vidět tyto hvězdy na vrcholu,někteří okusili slušivost módy širokých nohavic, rozšířených rukávů abarev a jiní snad střeží uvnitř sebe zárodek převratu a konečnéhodotažení této filozofie až ke zdárnému konci.
V historii lidstva se objevila spousta povstání, spousta filozofií a myšlenek, však žádná filozofie v sobě nenesla více lásky , míru a květin
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
16.Květen 2008,09:59
Každého z nás zajímá, jaký vzduch dýcháme, či zda voda vytékající z našeho vodovodního kohoutku neobsahuje škodlivé látky, jež by mohly ublížit nejen nám samým ale i našim blízkým.
To, že ke znečišťování všech složek životního prostředí neustále dochází, ví téměř každý. Monitoring rozsahu těchto škod je více než nutný. Mezi nejznámější typy monitorovacího pozorování patří meteorologie, hydrologie, fenologie, pedologie a biometrie.

Ovšem jen samotné byť odborné pozorování a zaznamenávání vyplývajících informací nestačí. Je třeba implementovat ekologická pozorování a ekologii jako takovou do všech dosud známých odvětví průmyslu a přeměnit kompletně celou infrastrukturu našeho státu tak, aby byly dohromady sladěny ekologické a ekonomické požadavky jednotlivců i skupin. To je však úkol na delší dobu. Domnívám se, že kvalitní informovanost obyvatel by k tomu mohla značně přispět. Již v Ústavě našeho státu se píše, že moc má ve svých rukou obyčejný lid. Článek č. 35 Ústavy pak pojednává nejen o právu na kvalitní životní prostředí ale také o právu na informace o stavu životního prostředí. Bohužel informovanost obyvatel v našem státě je, co se týče ekologie, dost chaotická. Možná jsou na vině rádoby ekologické skupiny, a možná jsme na vině každý zvlášť. Jako nedostatečná se totiž často ukazuje i ochota spolupracovat samotných ochránců přírody nebo dokonce ekologů. Jedinec nebo skupina jedinců přitom, jak všichni víme, neznamená v otázce řešení problematiky ochrany a obnovy životního prostředí zhola nic. Možnost, jak částečně něco změnit, nebo se alespoň spolupodílet na ochraně přírody, skýtá celosvětově známý monitorovací Program GLOBE.


Program GLOBE
Program GLOBE je mezinárodní projekt zaměřený na řešení problematik týkajících se životního prostředí v oborech přírodopisu, matematiky, fyziky, zeměpisu a mnohých dalších za využití hydrologických, meteorologických, biometrických, fenologických a pedologických pozorování. Program využívá nejen vědeckých podkladů ale především dobrovolné spolupráce studentů středních i základních škol s odborníky z celého světa. V České republice je do Programu GLOBE zapojeno asi 93 škol, z toho by 49 mělo být základních, 37 středních a 7 skupin spadá do dětských oddílů ze zájmové činnosti. Garantem Programu je u nás odborně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo životního prostředí. Jako národní koordinátor vystupuje sdružení pro ekologickou výchovu - Tereza.

Myšlenku programu GLOBE vyhlásil poprvé vicepresident USA Al Gore v roce 1994. O pouhý rok později v dubnu při příležitosti 25. výročí Dne Země byl Program GLOBE slavnostně zahájen. K Programu GLOBE se připojilo 112 zemí z celého světa, z toho okolo 100 zemí již podepsalo mezivládní dohodu a začalo měřit a odesílat získaná data.

Mezinárodní koordinační centrum projektu sídlí přímo v komplexu Bílého domu ve Washingtonu. Garanci nad vývojem počítačových programů a zpracování zpětné vazby z měření GLOBE zajišťují organizace NASA a NOAA (americká vládní agentura pro výzkum atmosféry a oceánů).

V rámci světové sítě tvořené účastníky Programu GLOBE provádějí studenti dobrovolně daná měření a někteří také dálkový průzkum Země. Výsledky těchto pozorování jsou zasílány studenty prostřednictvím počítačové sítě přímo do koordinačního centra Programu v USA, a zpětně jsou jim pak zasílány graficky zpracované výsledky měření v porovnání se satelitními snímky.
 
kategorie: Globe games a životní prostřed
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů
09:39
. Punk [pank] je hudební a životní styl.
Anglicky toto slovo znamená nesmysl, výtržník. Toto označení se používalo pro nekvalitní hudbu. Punk jako hnutí vznikal postupně, přesto za jeho vznik bývá zpravidla označován rok 1976. Především v Anglii tento styl nebyl chápán pouze jako hudební záležitost, ale i jako věc životního stylu. Punkeři se pak programově stavěli proti společnosti a propagovali protikladný životní styl, kdy kritizovali především přetvářku a „honbu za penězi“. Tento životní styl během krátké doby vedl k určité pasivitě a s hnutím se často šířily drogy. Stěžejním heslem punku je No Future! - žádná budoucnost. Ze strany vyznavačů punku se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace
 
vložil: MonisekMoni
Permalink ¤ 0 komentářů