Samota

21.Červen 2006

Mé srdce puká žalem,
kdybych alespoň šel kolem,
cokoliv bych za to dal,
jen abych vedle tebe stál.

Ty jsi ta v srdci mém jediná,
která mě mnohdy i proklíná,
přitom mě ale i miluje,
a strachem o mě se sužuje.

Co více já pravit můžu,
snad že s tím nic nezmůžu,
snad že s tebou budu každou volnou chvíli,
ať budu od tebe i obrovskou míli.

Věnuji jen tvojí osůbce,
a tvojí libůstce,
všechen čas co trím s tebou,
se cítím unesen i sám sebou.

napsal/a: Mortalos 15:43 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář