Jak dááááál..
V životě je chvíle,kdy nevíte co dělat.
Nevíte na koho se obrátit.
Nevíte jestli můžete v danou chvíli dejchat.
Život si vybírá své daně.
Dává i bere.....
Ach juuuuu
V životě je chvíle,kdy nevíte co dělat.
Nevíte na koho se obrátit.
Nevíte jestli můžete v danou chvíli dejchat.
Život si vybírá své daně.
Dává i bere.....
Ach juuuuu
Jen jeden pohled stačí...
jen jeden okamžik.....
pohled do očí...
A hned se ti srdce rozkočí..
Jeden polibek tvůj...
jedno pohlazení....uuuuu rázem se vše změní
Tak polibek mi dej,pohlazení
Ať se vše rázem změní....vše špatné se v dobré změní...
Zastav se....začni se dívat
Zastav se a začni dýchat..
Zastav se A koukej kolem sebe
malí..velký zářící nebe....
Všechno je tak těžký bez tebe
Jejda dlouho jsem tu už nepsal...to bude tím že jsem se snažil nak moc nepřemýšlet...nic rači nekutinkat...ale poslední dobou se mi vše vrací z5....ach jo lidičky pomoc...kdo mě zná vím o čem píšu...
připadám si jako bych pomaličku padal ze skály...
níž a níž.....furt se propadám hloubějc a hloubějc
a jen doufám že nenarazím 
Něco jednou začíná a něco jednou končí...
Tak jako životy...přátelství..vztahy...
a ne jen ty je toho hrozně moc....to bych se
asi opravdu upsal......
ale určitě by človíček měl držet vždy hlavu vzhůru
a nepadat dolu..když něco končí.....měl by se těšit že něco nového třeba začne
Vždyť život není jen o zklamaní..Tak lidičky nevěšte hlavu a šup nahoru s ní
Slyšíš ten tlukot...
Slyšíš to hřmění.....
Slyšíš vše okolo..
i to dění....
Slyšíš hlasy co ti říkají
...že,by ..asi......
Otoč se a koukej okolo sebe
Koukej na zářící velký nebe
Lidičky co procházej kolem tebe..
Zuřící dav co vráží do tebe...
Otevři oči a začni to vnímat....
ne furt jen krásně si snívat....
Otevři oči a začni se dívat....
Vždyť tady nejsi jen sám,tak proč
furt chceš jen snívat???
Tak otevři oči..otoč se a začni se dívat
Stále mi zní v oušku ta písnička.....
ten okamžik,kdy jsi ke mě přistoupila ze zadu
a obejmula mě...srdíčko mi tlouklo a stále tluče při vzpomínce na tebe...
vzpomínám na ten poslední večer kdy jsme byli spolu
..ten poslední večer,kdy jsme si byli tak blizoučko....
leželi vedle sebe..nehybně..ani slůvko jsme neřekli....
ten večer jsem nemohl usnout..pač jsem tušil co zanedlouho příjde...
Cítil jsem to už nakou dobu...ale nedokázal jsem tomu zabránit....
Chtěl jsem ani nevíš,jak.....a teď už vím že to nezměním.....mé city ....mé srdíčko..mozeček,jsou na to krátké.....pač jsou na to samy....
Zamiloval jsem se jako nikdy předtím...zakousl jsem se tak hluboko,že se stále držím.....
stále se nechci pustit......i když vím že je konec
jj je to masec...probudíte se a jste štastní ........
a proč..ani samy nevíte..tápate a stejně to nezjístíte...je to okamžikem....
osůbkou co jste nedávno poznali....vzpomínkama,které si vybavujete..láskou
k osůbce kterou milujete????tot otázka..Ale odpověď znáte jen vy a nebo ne???
Vzpomínáš jaké to bylo??
Vzpomínáš jak ti bylo??
Vzpomínáš,ale vzpomínka je jediné co ti zbylo...
Jsi sám\a ..nemáš se kde ukrýt...kde se schovat..přitulit...
svěřit se..nikdo ti nepomůže..to jedině láska druhého ti pomůže..
Důvěra je to co ledy láme...a odpuštění .............
Šance někomu odpustit a dát mu šanci....
Ale musí to byt vzájemné.....jinak to nemá šanci
Člověk by měl odpouštět a poslouchat srdce....a ne vždy jen mozeček...
vždyť mozek netluče udává jen tempo......
Tak začni dejchat....
Ty víš jak se to dělá.....
nikdy nezapomínáš....
Tak vzpomeň si a začni dejchat......
Vím že se ti nechce..nebo nemůžeš....ale pokus se
Tak začni.....začni konečně dejchat.....
Slova tápající....
Slova vyřčená....
Vy okolnosti zdrcujicí......
To není konec.to je začátek ..
tak začni dejchat....a vzpomeň si
Nedávno jsem psal že končím s psaním do svého blogu,ale ne změna....já se jen tak nevzdám....budu dál psát..stát si za svím přesvědčením.....ať se vám to líbí nebo ne...Člověk by se neměl jen tak vzdávat....ať už mu život dává pod nožky jakékoliv překážky..měl by se s nima poprat..rvát se co to jde......
' To, že někoho miluješ, opravdu poznáš až tehdy, když nejste spolu. Pač láska to je zapeklitá věc..je to cit, kterej lidi dělá šťastný..ale naopak i nešťastný....Ale milovat není jen mít rád, milovat je věřit, odpustit a znovu podat ruce, milovat je rozdělit duši i srdce....
Znáte ten pocit beznaděje..
Pocit prázdnoty??
Pocit že sám nic nezvládnete???
Pocit že vám něco chybí???
Pocit že jste vše udělali špatně????
Pocit že už nejde nic napravit???
Pocit že zůstanete samy???
Tak jestli ee tak já ten pocit moc dobře znám....
drží se mě a nechce pustit.....do morku kostí je zaryt
hluboko.....tak jako mé srdíčko tluče silně ....
tak hluboko jsou mé rány,které teď dostávám...
znovu a znovu...připadám si jako na kdyby mě někdo bičoval...
znovu a znovu.....nejhorší na tom je že mě bičujou mí přátelé...rodina...kamarádi...
.....
Jsou jako zvěř....stačí aby uviděli na vás zmínku únavy....trápení...
a hned jdou po vás...bez lítosti...bez předsudku....
Život je někdy zajímaví..... a klade nám spoustu otázek......
Ale chceme je vůbec vědět???
Chceme vědět co by se mohlo stát,kdybych udělal,to....nebo tamto???
chceme znát svou budoucnost???
já chci jen jediné...a to byt v pohodě a freeeeeeeeeeeee
....nebudu nic psát,nebudu si nic nalhávat...končím s tímto blogem........
Lidi zajímalo by mě co si pod tímto pojmem myslíte......
Já vám napíšu co si myslím já a trošku nakousnu sám sebe...okolí kolem mě..pač se mi zdá že vše pomaličku začíná na sebe navazovat..možná to je jen můj dojem,ale stojím si za ním....
Tak asi bych mohl konečně začít....začnu o pár měsíců z5...
Po osudné chybě,jsem myslel že se mi zhroutil svět a ju zhroutil a hroutí se stále...pomaličku,ale jistě....ale abych šel k věci....po osudném ránu na balkonku....kdy jsem se rozhodoval...a odpověděl na jednu otázku úplně jinak než jsem chtěl to vše začalo...začalo se vše měnit....nevím proč...byl jsem najivní..lehkovážný..nevím proč jsem ani jednu věc,kterou jsem chtěl mooc udělat...neudělal...byl to strach??Byl to osud???Na otázku co uděláme s naším vztahem..jsem odpověděl,tak se asi rozejdeme....nevím proč jsem to slůvko vyslovil,když jsem měl na srdíčku úplně jinou odpověď.....a jakou....chtěl jsem říct že když se dva lidi mají rádi,tak vše překonají společně....lidi by si měli stát za tím na čem jím vážně záleží,tak sakra nevím proč jsem odpověděl úplně jinak..nevím proč se to vše stalo bylo to mnou???bylo to tím co se mi zrovna stalo...bylo to tím že jsem se úplně nedokázal otevřít osůbce kterou jsem miloval a stále miluji...teď vím že jsem kurva udělal chybu a pikám za ní jak jen můžu....uuuu jak se tak jukám..tak jsem se napůl rozepsal o něčem jiném..mno nefa..asi to chtěl osud..abych to napsal....Ale taky vím že vše tu může zkreslovat..písmenka můžou vyznít jinak než to člověk chce napsat..proto by jste lidičky měli spolu hooodně komunikovat....a né jen písmenkama ale i live..hlavně live
Momentálně se přiznám že vůbec nevím na čem jsem u té osůbky kterou jsem asi dost zklamal..nevím co ke mě cejtí.. nevím jestli na mě myslinká....já na ni myslím furt....Hrozně mi na ní záleží.hrozně mi chybí...ani nevíte jak moc....každé nadechnutí..každej úsměv....každý tlukot srdíčka ..každý krůček..dělám pro ní...pro to co cejtím...není to jen pocit..je to skutečné..až neskutečné....a at už se stane co se stát má až spolu budem...budu rád že jsem jí mohl vidět...slyšet její hlásek..který mě doprovází na každém kroku.....ale ne jen to ona celičká...je užasné stvořeníčko...která stojí za vše....JJ
Jirka je hroznej...vždy chce něco napsat..a jak se rozepíše...tak píše a píše
Co bych napsal závěrem......mi sami si řídíme svůj vlastní osud,ale někdy nám k jemu změně pomáhají i osůbky v našem okolí.....
pár písmenek na konec ....Lidé zapomenou, co jste řekli,
lidé zapomenou, co jste udělali, ale nikdy nezapomenou
jak se vedle vás cítili...
a já osobně se cejtil neskutečně..nedá se to popsat písmenkama...
ani slovy...ale činy.......
Dnes to bylo fakt hůstý.....V práci jsem si ubližoval a jak jsem mohl:-D,ale ne že bych chtěl,ale byl jsem myšlenkama a srdíčkem ůplně jinde....celý den jsem myslel jen na jednu osůbku...ten kdo mě zná ví o jakou osůbku jde......
Taky mi ještě v myšlenkách prolítavali vzpomínky na mého mazlíčka,který už tu se mnou není,který nebude už spatřen na webce jak bylo zvykem....
Ale více věciček,pocitu...lásky mi chybí.....Hlavně jedna osůbka...,ale neskutečně moc..nikdy jsem si nemyslel že to bude čím dál hlubší....že budu k ní čím dál víc něco cejtit...ted mám pocit že se asi bez její přítomnosti zblázním....bez jejího úsměvu...
hlášek...políbení....její krásy,pohlazení...a vůbec vše co je sní spjato mi hrozně moc chybínká...Třeba včera se mě kamarád ptal,kdybych mohl mít jedno přání co bych si přál....odpověděl jsem mu že to moc dobře ví.....nic pro mě není důležitějšího než osůbka kterou miluji...a dal bych vše za to abych mohl byt zase po jejím boku......
Tak lidičky musím letět......
Dneska mi umřel můj mazlíček..moje zlatíčko...rodinej mazel...malinkej Leguanek...zničeho nic...hodinku před osudnym vydechnutím jsem se sním mazlinkal..a teď už tu není...opravdu mě to celkem vzalo..bude mi chybět.....hodně mooooc...měl jsem tě rád.....
Rači už dál psát nebudu už tak to bolinká
Dnes napíšu jen pár sluvek,jen pár vět které pro mě znamenaj mnoho...celej svět
...Hrozně moc lidiček ,mi poslední dobou pomáhá...snaží se ať mě vše tak nebolí,ale dobře ví že to je furt stejné..mé srdíčko tluče jen pro jednu jedinou..rád bych zase byl s ní,trávil časík...který byl neskutečný..byl jako přenádhernej sen...vždy jsem se nemohl dočkat až zase s ní budu...teďmi stačí jen myslet na ní..vidět její fotečku..nepatrnej detail,který je spjaty s ní a srdíčko dělá neskutečný věci...stále tluče jen pro ní..a hrozně dlouho ještě bude..ona ví že bych dal cokoliv za to abych mohl byt zase jen s ní...všechny ty básničky jsem psal..kvůli ní a ještě jsem nezkončil..ale nikdy jsem tu nenapsal jedno......to co bych ji zase rád říkal...šeptal do ouška...Magdičko miluji tě,jako nikoho před tím a jestli ke mě ještě neco citíš,tak to prosím pojdme zkusit....pomaličku polehoučku...pač čas tráveny bez tebe je jako by nebyl...nikdy jsem tak nikoho nemiloval,jako tebe
Nechci to jen tak vzdát...chcu opravdu bojovat....za to co bylo skutečné...za to co je v mém srdíčku...co se tam stále drží...na co se nedá zapomenout....za to že tě OPRAVDU MILUJU.....za to že chci byt s tebou v dobrém i zlém...
překonat každou překážku,která se naskytne,ale hlavně už se jen tak nevzdavat.....
Přál bych si být Andílkem tvým...
Být ti na blízku ve chvílích zlých..
ve chvílích,kdy hroutí se ti svět..
Já byl bych u tebe hned...
Abych vše napravil a vše zlé se stalo jen snem.....
Život je jeden velkej kolotoč....
Otočíš se a je zase na opačné straně než předtím...
Život je,ale taky jedna velká překážka....hráz či nedobytná pevnost
Život je taky krásny a plny krásnejch věcí.....
Život si hold nevybereme..jen se sním musíme smířit a žít ho a to i přes to
že se nám furt nedaří a nevede se vše tak jak má....vždyť jednou se to musí obrátit
Dotkni se hvězd a začni snít....
Dotkni se všeho čeho chceš......
Dotkni se oblohy a začni snít...
Vždyť život je krásný,tak začni žít...
vím, že láska neklade podmínky.....
Ale také vím, že může být...nepředvídatelná
Nečekaná......Nekontrolovatelná....Nesnesitelná
A snadno se dá splést s poblázněním.....
rozpouštím teď své písmenka v zapomnění...
..pač co bych chtěl už možné není.....
hodně slziček bylo zapotřebí...abych ulehl v zapomnění..
...ale nikdy nezapomenu na tebe ....
vždyť bylo to krásné..a musím se přiznat já nechci žít bez tebe .........
dojemny teď píšu slova...já myslím na tebe zase znova
řádek od řádku já myslím na tebe.... už nechci žít bez tebe
jsi mé všechno...jsi můj sen.....ale proč teď sám vlastně jsem???
Už to vím ...je to jen sen a ty se my zdáš.....ale proč teď v očích
slzy máš??Nelituj mě však se mi jen zdáš...až se probudím....bude tu realita
a ty zmizíš zas,ale až zas budu snít......já chci jen z tebou byt
Cítíš se jako ptáček…..volnej..nespoutanej…a nevíš kudy kam….
Ale to ti nevadí…ty…ty si totiž letíš dál…
Dál všedním dnum a nástrahám....
Ty si v té dáli vytváříš svůj svět....
A říkáš si Hmmmm...Jakej jsem a budu dnes......???
Říkáš si na tom nezáleží a letíš si dál
Nezáleží co teď napíšu..s čím se svěřím
Nezáleží na tom co řeknu….či kam se podívám…
Záleží jen na vás,jak si vše vezmete….
Já proti vám nezmůžu nic….jako bych byl v pasti,když sedo mě čí do davu pouštíte…
Jste jak dravá zvěř co jde jen po potravě a nedívá se kolem…
Jste nepřestávající bouřka…..
Ale,taky slunce co svítí a sem tam pálí
Ale já vím že vše vysvětlení je někde v dali..
Jednou mi jeden moudrý člověk řekl….
..nech si vše pořádně projít hlavou
než uděláš před vším závěr….
Nech si na svá rozhodnutí a úsudek čas…
Protože bys mohl i ztratit….to co nejvíc rád máš…
Tohle jsou jen písmenka co neznamenaj nic….
Jsou to řádky….v kterých jsou napsány slova….
A víte co..já tu jsem a i přes to vše budu znova……
Slova nestačí...písmenká jsou krátká.....
Člověk vždy pochopí až ztratí to nejcenější....
...Kdo mě zná ví ......
.......Prostě to čas jen tak nezmění......
Říká se že čas vše spraví.......
Říká se že časem člověk zapomene...
Říkat se muže,ale tak to není.....
Člověk nikdy nezapomene..na chvíle krásné...chvíle kdy....
na chvíle s tebou......a nikdy jsem dodnes nepochopil lidi
kteří umí zapomenout..upřímně jim v jistém smyslu závidím..
Ale rači budu myslet na chvíle krásné a sem tam se trápit..než nemyslet vůbec..
Nikdy bych nedokázal zapomenout...a už vůbec na osůbku,kterou jsem opravdu miloval a
stále........................................
Ať se podívám kam se podívám...všude stále vidím jen tebe...
I když spinkám zdá se mi jen o tobě...čím dál tím víc...den za dnem...častěji...
Myslím na tebe celičkej den...od rána až do noci oooouuu není mi už pomoci
Stačí si jen na tebe vzpomenout...a srdíčko buší jak velkej zvon...
Nedá se zapomenout...nedá se...tě nemít rád...nemilovat tě.....
Život bez tebe bolí...čím dál víc.....
Proč se to muselo vše stát??..
Já miluju jen tebe ne žádnou jinou
Mno tak dnes tu budu psát o mooc fajn osůbce,kterou znám už nákej pátek.......Je tomu asi dva roky co nám líbko zkřížilo cestičky..Bylo to za dob kdy se mi líbili funkce které libimseti nabízela....třeba kreslení v průběhu chatíku..to byl fakt masec...dokreslovat někomu..věcičky že Teruš....mi jsme se nakreslili..a nasmáli....fakt masec.A jsem za to rád...jsem rád že jsem tě poznal i když ne zatím live,ale vše se dá napravit...Teruška je jedna s těch osůbek,která ví jak mi je ať už napíšu jen jedno slovíčko...vždy ví...vždy mě chápe......a myslím si že u mě to je tak na stejno...i Když nás dělí několik stovek kilometru,tak si pomáháme....Teruš jsi fakt moooc fajn...posílám pusku
Lidičky..nebojte se bojovat,za to na čem vám záleží.....
Snažte se vše napravit..ať už jde o cokoliv...
Snažte se druhému ukázat..že vám na něm záleží
že vše překonáte spolu..ať se děje co se děje...
neudělejte takovou chybu jako já...
Pač ztratíte to nejcenější...na čem vám opravdu záleží
a co nadevše milujete....bojujte....
Kroky mé,kroky zbloudilé kam mě asi zavedete..??.
Na rozcestí..tam už to znám...stačí se jen rozhodnout
jestli tam,či tam.....co bude následovat dál...?
Další cesta...hmmm je to jedna ze sta...
Jedna z těch kterou máš před sebou
už se jen rozhodnout,já už si svou cestu zvolil...
Je trnitá,ale třeba se jednou z těch trnu dostanu...
Dostanu na polní cestičku a dosáhnu svých cílů
svého přesvědčení..svých tajných přání...
Ale co i kdyby ..tak život je přece tak krásný
Jedno slovo...jedna věta..co znamená??
Pro mě hrozně moc..pač stačí jen jedno slovo a vše se muže změnit..
Stačí jen jedna věta a člověk může byt šťastný..a spokojený,ale také
smutný a utrápeny....
Já osobně bych rád teď slyšel jen jednu větu...
..ta věta má hodně podob,ale stejně zní vyplývá jen jediné...
.................A to...................
To vám nepovím,protože by to už nebylo ono...ale vím,že
tu větičku neuslyším...a jestli jů tak už od úplně někoho jiného než bych si přál...
a zbytek mého tělíška taky....
Protože jen ta jediná osůbka pro mě znamená hrozně moc....nejvíc
Ale bohužel na mě nemá furt čas...a tak jí nemůžu nic říct.....
Psát to opravdu nebudu..už jsem napsal dost...a člověk by neměl
řešit něco přes písmenka...pač slova...jsou hluboká..slova nejsou tak zrádná....
,,slova jsou upřímná.....tedy když se mluví o pěkných věcech.......
Rači už dál psát nebudu už,tak jsem napsal dost.....
Cítím se opravdu mizerně. Já už se bojím usínat! Pokaždé než jdu spát modlím se k nebesům za bezesnou noc. Ale marně. Jako by se mi mstily. Bolí, bolí to každodenní probuzení ze sna kde jsi Ty. Každý den ráno se probudím a pláči. Po tváři mi tečou slzičky smutku a touhy. Tak moc bych si přál na Tebe zapomenout. Na tvou andělskou tvář, na tvou jarní vůni, na tvé sametově hedvábné pohlazení…. na Tvé oči, na Tebe! Ne. Nejde to v mém srdíčku jsi stále jenom Ty. Jsi semnou všude. Kamkoliv se otočím, kamkoliv se podívám je kousek tebe. Miláčku…. Lásko…. …POMOC! Ja se už nechci takhle moc trápit! Mám pocit, že nejde přestat Tě milovat a moc to bolí, svírá se mi hrudník, píchá u srdíčka…. Pláču schoulený do klubíčka a celý se třesu. Kéž by jsi mě chtěla zase milovat…. Pořád Tě mám strašně moc rád.
Nač psát Miluju tě...Stále na tebe myslím......
Nač to vše....proč slzy v očích mám,když na vše krásné vzpomínám...
Přoč myšlenkama potloukám se v temnotách???
na to je jediná Odpověd......
MILUJI TĚ.....................................................
Kdybych ted napsal mam tě rád a miluji tě.... lhal bych??
kdybych napsal myslím stále jen na tebe...lhal bych??
a kdybych napsal toužím stále po tobě ...lhal bych???
Já odpověd svou znám....protože já nemusím nic psát..
Protože mám tě rád...Miluju tě....myslím stále jen na tebe...
a hlavně opravdu toužím jen po tobě...cele celičké
Slyšíš tlukot srdce..
Slyšíš jak neustále buší.....
To díky tomu že neustále na někoho myslíš...
Ale nevíš jestli to ta osubka tuší....
stačí zmínka,pomyšlení na ní...a rázem se vše změní
srdce hřeje...zaroven tluče....dech nestíhá....
a myšlenky??Ty myslí jen na TEBE......
...Dal jsem ti svoje ruce...
úsměv,vlasy,nohy,srdce
něhu,vášeň,sam sebe
střípky pekla,střípky nebe
...Dal jsem ti věrnost svou
vzpomínky co neuschnou
...Dal jsem ti svoje přání...
dech a doteky mých dlaní
Odevzdal pocit strachu
něžný slzy ze zlatýho prachu
...Svou nevinnost a čistotu...
dojetí a prázdnotu
Důvěru a v dlaních vrásky
ten největší důkaz lásky...
Letmý dotek pelu křídel
jak když motýl sedne na květ
jak paprsek stříbra světla
jež se dere ze tmy na svět
Tak jak šátek z hedvábí
jemně klouže po kůži
podobně jak krůpěj rosy
lesknoucí se na růži
Jeden plátek z kopretiny
jež se snáší na vodu
spadne rovnou do hladiny
objímá svou svobodu
Dotek tužky po papíře
jak dvě řasy při mrknutí
dotek stonků v květináči
jež touží jen po uschnutí
Tak jak dávný vzpomínky
prolínaj se životem
dotek listů smutnejch květin
oddělenejch černým plotem
Dotek křídel andělů
dotek hvězd když den se ztmíval
smutná hořkost pálí v krku
svět ožíval když jsi mě líbala
Nestrácej naděje
Nestrácej iluze.....
nestrácej sám sebe.........
Nestrácej nic v co věříš..hlavně né v sám sebe...
Život utíká .život plyne....
Život proklíná a i bere....
život....naslouchá a hlavně žije.....
Vše něčím začíná a i končí....
tak jako vztah...život....přátelství......
Vše začíná a po čase končí..tak jako tenhle blog...
Ale ten...Ten ...teprve začíná a jen tak nezkončííííí
