Vyhaslé svíce 08.Prosinec 2008
Vstávám,chci však ještě spát,
nedokážu již dále lhát.
Dnes opustil mě všechen cit,
a nemám chuť nic pozměnit.
Ať věci zůstanou,tak jak jsou,
a ubíhá hodina za hodinou.
Jak není bouře bez blesků,
tak nejsem již já,bez tesku.
A život běží,dál a dál,
dřív se mi každý vysmíval.
Teď se spoléhám už jen na sebe,
dívám se dlouze na nebe.
Vždyť každý z nás,odejde sám,
i kdyby se zmítal a bojoval.
I když to nikoho z nás nemine,
shodíme své chyby na jiné.
Z vyhaslé svíce po boji,
nikoho srdce nebolí.
Přesto,že jasně a dlouze svítila,
zhasla a ze srdcí se ztratila.
Z vyhaslé svíce po boji,
nikoho srdce nebolí.
A já vám píšu tyto řádky,
o tom,jak je život krátký.
A vy,lidé uvědomte si,
ty vyhaslé svíce,jsme jen my...
jinak dílo mé snoubenky aby jste věděli :D
napsal/a: Nikeetka 18:24 | Link
