Něco málo o mě a mém pohledu na život :-) 28.Duben 2007
Chtěla bych na uvítanou jen říci,že mám velice ráda život a pozitivní,příjemné lidi. Neměla jsem to vždy lehké,(kdo ano?)ale považuji svůj život globálně za moc spokojený. Víte proč? Protože jsem optimista a na všem hledám to hezké a příjemné,i když všechno má obě varianty. Jenže jde jen o pohled na svět. Skvěle je to popsané na příhodě s poloprázdnou sklenicí vody ... optimista vidí ještě zpola plnou a pesimista už napůl prázdnou!
Uvedu ještě jeden příklad: Stane se nám lehčí úraz,například zlomená noha ... pesimista se hroutí,že má smůlu a co bude dělat? Nic nestihne a bude hledat jen mouchy .......... naopak optimista,ten si řekne: ještě že to nebylo horší,tak si trošku odpočinu a dohoním co jsem zameškal v lenošení :-)
Trošku jinak by reagoval asi realista,ten by se asi chvíli vstekal,ale nakonec by uznal,že s tím nic nenadělá a vrhnul by se na lepší aktivity než je fňukání,nadávání a propadání mrzoutství.
Musím se přiznat,že někdy se mi stane,že se zachovám jako realista...leč snažím se vklouznout opět do svojí pozice smíška a usměvavé nálady.
Člověk by měl být pro své blízké sluníčkem s hřejivými paprsky,které ukonejší bolístky a nezdary.........já prý taková jsem....mno snažím se o to.
Také jsem zjistila,že chce-li být člověk šťastný,musí hledat štěstí především sám v sobě...musí štěstí cítit...vysílat...Pokud pociťujeme štěstí sami v sobě...pak opravdu šťastni budeme :-)
Dalším mým postřehem je to,že co vysíláme za emoce a vibrace kolem sebe...to se nám vrací zpět...Já vím,že někdy je hodně těžké se držet v rovině pohody a pozitivního myšlení ...ale mám zkušenost,že nakonec se vždycky vrátí člověku zpět to,co sám vyslal druhým :-)
Ono je hodně důležité jak člověk ráno vstává...pokud vstává s myšlenkou,že svět je krásný a že ho čeká příjemný a pohodový den...většinou ho i bude mít. Naopak,pokud vstává naštvaný a rozmrzelý,jeho den nebude stát za nic.
Vím,že někdy existují také vlivy okolností a lidí kolem nás,ale upřímně,pokud budu mít v sobě pohodu a štěstí,myslíte,že mě může na delší dobu rozhodit nějaký blbec,s nímž se srazím? Může mě na chviličku vykolejit a nebo vůbec ne...ale pak se zase vrátím do svého světa radosti a pohody...
Pokud ale propadnu smutku,depresím či mrzoutství,akorát mi onen blbec potvrdí,že všechno stojí za prd! Komu myslíte,že se bude lépe žít..pracovat a užívat si den?
Optimistovi s pozitivním myšlením a pohledem na svět ... a nebo pesimistovi s pocitem,že nic už nemůže být v životě dobré či hezké..že jsou kolem jen samé negace a špatní lidé............?
Já bych vsadila spíš na toho optimistu.
Nebo taky na realistu,ten sice může být občas mrzutý nebo naštvaný,ale má k tomu většinou důvod a dokáže se celkem rychle vzpamatovat a najít si zase krásy života a legraci :-)..ačkoli se jedním očkem pořád drží ve střehu :-)..ale to mu nemůžeme vyčítat...tím nikomu neznepříjemňuje život.
No já si myslím,že to by na úvodní článek stačilo..něco málo o mě a mém pohledu na život :-)
Máte stejné či podobné názory a zkušenosti?
napsal/a: Nolinka2 21:52 | Link
