Bylo jednou jedno slepé děvče, které nenávidělo sebe a celý svět za to, že nemůže vidět. Měla vrozenou vadu a nikdy nic a nikoho neviděla. Každého nesnášela, kromě svého kluka. On byl stále s ní a ve všem jí ochotně pomáhal. Jednou mu povídala, že kdyby mohla někdy vidět svět, hned by se za něj provdala. Stalo se jednoho dne že se konečně po dlouhém čase našel dárce očí pro tuto dívku. A tak se konečně těšila, že uvidí svět a a též svého milého... Chlapec se jí hned po operaci přišel zeptat: "Tak, teď když už vidíš celý svět, provdáš se konečně za mne?" Dívka se usmála, ale když otevřěla svoje nové oči a po prvé uviděla svého milého, zůstala v šoku! Byl totiž slepý... Začala přemýšlet a svém novém životě a nakonec slepého hocha odmítla! Chlapec odešel smutný pryč... Za pár dní jí přišel do něho dopis, napsaný rukou jeho kamaráda. Chlapec jí peděkoval za všecky krásné chvíle, které spolu prožili, a na konci listu stálo:
DÁVEJ, PROSÍM, POZOR NA MOJE OČI...=((