KDYŽ JE NESMĚLÉ (Moje básničky)
Když osamělá Noc sahá pod tričko
a v klíně touhy chvění,
chce se mi spát už jen maličko…
a milovat k zešílení.
Když v té noci deštěm pláče Nebe
a po těle kapky potu stékaj,
nechce se spát, jen unavit se…
a Tebe, když touhy Lásku čekaj.
A když ten déšť dlouhé vlasy smáčí
a zprůhlední mé triko na těle,
za mými vnady se bouře neotáčí,
jen tváří se, že v ní mám přítele.
Pak v pokoji modrá blesků zář
a prázdné postele,
jsem hříšná… Ne, nemám svatozář,
jen touhy nesmělé.
