začít stejně (Moje básničky)
Už nemohu bez Něj začít... >>
Už nemohu bez Něj začít... >>
Smysl v mysli nedává,
to co nesmyslem se v srdci stává;
nesmyslná smyslnost si smlsne na mé mysli,
a můj mozek nic kloudného nevymyslí.
Z barevného... >>
V bažinách myšlenek se procházím,
střípky svých životů nacházím.
Střepy mých bolestí zaseklé do krve,
Smích mi teď zbyl, útěkem - jediné. >>
Někdy se toulám
a nebojím se, že se ztratím
někdy se ztratím, je to jisté
možná dnes, nebo zítra
na jiném místě...
Vypadají jak duhové korálky.
Třpytí se a lesknou do dálky.
Budou to kapičky rosy,
co ze sna budí a se Sluncem
umřít musí.
Budou to slzičky smíchu,
v tom našem "trapném" Tichu. >>
V Tvém přístavu kotvím
toužící
a přitom mé moře
leží na lžíci.
A příboj bouří
ve sklenici
I láska je relativní
co víc říci?
Když nebe pláče, já nechci taky.
Jen ať si táhne i se svými mraky! >>
Velká holka a jak malá natahuju.
Lžu sama sobě, když říkám:
„Že nemiluju. Že TĚ nemiluju!“ >>
-
Jak?
Nevím - snad normálně, tiše, smutně… snad
Ale myslím, že se na to neumírá
- jen dny se tak divně táhnou,
jako stín a za ním jeho chlad.
Člověk marně sílu sbírá,
chce na slunce si sáhnout
a cí... >>
