Jsem s Ondráškem skoro 7 měsíců, je to na mě velice neobvykle. A když na něj koukám, zrovna ted když to píšu, je mi krásně, hrozně krásně.......když promluví a koukne na mě je mi ještě líp...ale nejkouzelnější je s ním usínat a probouzet se vedle něho, jiného nechci, a doufám že mít nebudu.....Nevím co je na něm vyjímečného asi to že je semnou. A to je pro mne víc než nějaké materiální věci....Sice mě občas neposlouchá víc než občas ale to je on..a jiný nebude....

Mám klučinu, jsem za něj hrozně ráda, ikdyž s ním občas prožívám skoro peklo tak ho mám hrozně ráda a mám ho víc než ráda....nevim jestli je to šílený ale je to tak....po 4 a půl měsíci ho mám pořádně v srdíčku. Celé prázdniny jsem byli spolu  teď když mi na pár dní odjel pracovat....tak je mi hrozně smutno...jako nikdy předtím....jako po nikom.....ted mi ještě začíná škola a já ho ho tak často neuvidím, a ke všemu se asi neuvidíme na naše 5-ti měsíční výročí, a proč to tak řešim? No kdo mě zná ví....toto je můj nejdelší a nejhezčí vztah, kterej jsem kdy měla. Ale když si to vezmu do důsledků tak ho za pár hodin uvidim a hrozně moc se na něj těšim....ani to nedokážu popsat jak moc!!!!Ať už je pátek večer...okolo 22:00 a to už budu doufám s ním.....dvouma slovama MILUJU HO