Ty víš...

autor: Pep.sinka | 02.Březen 2009
Nevěřím ti ani půl slova.
Tvoje keci jsou jen z olova.
Dají se roztavit , na pár kousků rozdělit.
Jak tvoje lži a tvoje pokusy mě zastavit.
Možná , že nuly zobají ale já zobat nebudu.
Za mou povahu vděčím osudu.
Nikdy jsi mě ne miloval .
Měl jsi všechny rači.
Chodil jsi za něma a měl jsme zřejmě v p....!
Sama se v tobě neviznám , tvé srdce je můj největší hlavolam.
Který jsem nikdy nerozluštila a tvoje hádanky jsem nikdy nepochopila.
A proč chceš Broskvičku?
Když jí nevídáš a máš jí jen chviličku.
Nebudem si psát básničky .
Napiš na rovinu co chceš od Broskvičky.


Jestli vmojich očích ho můžu milovat ?
Na to bych odpověď chtěla znát..................................