11.Červen 2007, napsal PepeWonder v 13:22 ... Kytara

Naučit se na kytarunení zas tak těžké (když sem se to naučil i já) ale není to hračka jak si spousta lidí myslí... Hlavní je trpělivost... Když se k ní přidá nadšení, tak je to ideální. Tupé šprtání akordů asi neni ideální cesta. Další věc je, že to bude bolet...hlavně levá ruka (pokud jste praváci)... Pokud vás to chytne, tak budete mít nejmíň měsíc mít ošklivé prsty (rozřezané od strun) pak už se to zpraví.

Takže nejdůležitější je mít kytaru, prsty, struny a zpěvník. Je blbost si na začátek pořizovat dražší elektriku a kombo. Ideální je, když máte starou akustiku. Dá se sehnad na blešácích, nebo v bazaru. Struny jsou lepší co nejměkčí, ale ne nilonový - když už rozřezaný prsty, tak pořádně. Jo a hlavně co nejlevnější. Není nutný investovat velký prachy. Zpěvník je nejlepší žlutej. Na začátek nejlepší z nejlepších.

No a jak začít? Nalistujeme si přehled akordů, naskládáme prsty na Déčko a palcem přejedem po strunách. Jupí, ono to hraje. Pokud máte tento pocit, je to správný. Nakonec zjistíte, že přehodit prsty z jednoho akordu na druhej neni taková sranda. Ale pokud vás to chytne (a nepustí) máte vykročeno správným směrem.

Ještě malá poznámka k uřčitýmu typu lidí. Jsou to tací: Chci hrát na kytaru a chci hrát tvrdou muziku! To je sice hezký, ale pokud člověk začne se žlutym spěvníkem a klasickejma trampskejma písničkama, naučí se všechny akordy a orientuje se po hmatníku, tak učení rockové kytary bude jednodušší a pochopitelnější. Znám člověka, kterej sice hraje rock a hraje celkem fajn, ale s akustikou nevykouzlí zhola nic.

 
Komentáře (0):