Jako každej člověk tak i já přemejšilm, často. Poznámky typu: tak ty Pepánku taky přemejšlíš od mých tupích přátel už jsou trošku mimo mísu :D. Nevim čim to je, ale trpim asi nějakou poruchou. Začnu někomu něco vykládat a najednou nevim co chci říct. Jako by se ta myšlenka ani nezrodila. No ale ona tam je a vyplave zase jindy (občas i bez toho začátku :). Fakt nejsem odlišněj člověk. Nemůžu za to. V praxi to vypadá takhle: "Jo, poředstav si, že... EEE... počkej, co sem to chtěl EEE.. nevim, no to je jedno." A ostatní si ze mě dělaj srandu. Ale nikdo neví, jaký je to mít hlavu plnou malých kousků myšlenek...