přátlé to je den. Prospal jsem až do půl sedmé, venku byl sníh, v autobuse na mě čekalo moje oblíbené místo, ale stejně jsem ven moc nekoukal, protože jsem spinkal. V práci jsem si přečetl vzkazy a maily, úkol na angličtinu jsem měl hotový a byla tam sranda. Pak jsem si přečetl další vzkazy, znichž oba byli moc fajn - jeden o SkiSlečny(to je kapitola sama pro sebe - fantastická kapitola!) a druhý mě informoval o tom, že jsem si mě "někdo" přidal do přátel - to už tu dlouho nebylo[ včera jsem naopak jednu osobu smazal (hrozné slovo - smazat přítele - to zní jako z Matrixu, ale co se dá dělat)] a upřímně řečeno doufám, že z toho bude něco, co mi už dlouho chybí. Osoba, pro kterou bych byl ten hlavní. Která by mě chtěla po škole vidět a pokecat, zajít někam ven, jít večer na čaj.....nebo se prostě vyblbnout.....přítel. Jenže já jsem sám a všude jsou skupinky - těžko se do nějaký dostanu........když jsem tohle začal psát, měl jsem jen a jen pozitivní úmysly, ale zase se to, koukám, zvrhlo jinam. OK. Znovu.
Před chvílí jsem se najedl a vrhnul se znovu na studium AutoCADu a přitom poslouchám Morcheebu - příjemný...a píšu tady tohle. Ale, že byste nevěděli, proč jsem psát začal? Je to blbost, ale mám tu prográmek, co mi počítá úhozy na klávesnici a klinutí myší. Teď zrovna myš vede asi o 33 tisíc kliknutí...proto se jí klávesnice snaží dohnat a jako vedlejší produkt vznikly tyhle myšlenky... napsal/a: Peter19 12:10 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář