Duše.

27.Srpen 2004

Každej človek na svete ma svou duši nikdo jí nevidime a možna malo lidí jsi uvedomuje že jí i cejtí.život utika duše roste mneni se stejne jako se meni nazor dospívani tak se mneni človek sam nekdy jsme najívní nekdy jsme realiste.Jak človek roste starne a jeho myšleni se meni.Nikdo z nas nemame stejnou duši nikdo nejsme stejní mužeme mit souzneni ale nikdo z nas nemame duši jakou chceme.Stejne jako se od mala meni naše telo stejne tak se meni zaše duše.Nekdo vyroste ma duši nežnou a hezkou a po čase se ta duše muže zmenit uplne jinak.Nekdo vyroste a ma duši že nevidite co je zač a třeba ma i špatnou duši a po čase se zmeni tak že je k nepoznani.Stejne jako se z rvače muže stat slušnej kluk muže se ze slušneho kluka stat rvač.Osobne už tento přechod nebo zmenu mam za sebou neni to zmena lechka a snadna.Určite je to znema kterou prochazí každej z nas Nekdo to muže přirovnat k puberte ale tak to neni puberta je určita zmena co musime projit.Duše se meni celej naš život utvaří se a vyvijí se setjne s nana.Stejne jako jsi stanovíme co v živote chceme dosahnou jsi nekteří lide stanovují že chteji dosahnou duševního cile.Toto rozhodnutí je moc velke nekdo dosahne rovnovahy jak toho duševního tak i toho životniho.podle mne jsi myslím že je to pro dnešní dobu idealne.Na konci sveho života človek žjisti jakej žil život a jakou ma svou duši.Nekdo řekne to je život co jsem chtel nekdo řekne to neni nic moc ale jsem hrdej na to jak jsem žil.Svou duši jsi utvaříme sami a nekdy jí i uvtaří prostředí ve kterem jsme a nekdy jí nam pomaha utvařet naše laska co mame.
napsal/a: PetrRomeo2 09:39 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář