Ježiš 01.Prosinec 2006
To je zas dneska den:-) napsal/a: Petras 13:14 | Link
Komentáře
Já 13.06.2007 20:54:14
Jako obvykle jel Paul vyzvednout Cate. Na předním skle auta jen stěží rozmrzávala jinovatka. Cestou do práce probírali uplynulý víkend. Znali se od dětství. Paul Clare neustále popichoval a ona si to nechala ráda líbit. Clare měla svojí práci ráda a snažila se tvrdě pracovat.
Paul věděl, že mezi jím a ní je silné přátelské pouto a nechtěl ho měnit. Jejich přátelství bylo založeno právě na ironii. Výborně si spolu rozuměli. Ani nemuseli mluvit a přesto ten druhý věděl, co ten první chce říct. Občas se mu stalo, že se ráno probudil a běhal mu mráz po zádech, vzrušeně dýchal a měl plnou hlavu Clare. Nechtěl si ovšem tu skutečnost připustit.
Než odjel na neplánovanou služební cestu mimo zemi, zašel s Clare do kavárny. Neměl rád prostředí plné kouře a snobů, ale pro ní to rád udělal. Sedli do si proutěných košů a nasávali aroma černé kávy. Jako vždy probrali spoustu věcí a u všeho se smáli.
Za týden Paul dostal od Clare mail. S počtem přečtených řádek v něm stoupal pocit, který tak dlouho potlačoval. Ušklíbl se a odepsal jí. Stali se na sobě závislými.
Dny plynuly. Až se Clare konečně odhodlala Paulovi napsat klíčovou zprávu, že to co k němu cítí je silnější než dokáže ovládnout.
Paul byl zaskočen. Podíval se z okna. Povzdechl si. Kapky deště stékaly po okně a bubnovaly na parapet. Hlavou se mu honilo spoustu věcí. Clare psala denně maily se stejnou náplní. Paul jako by se ocitl na útesu chtíc skočit do moře. Věděl, že ho čeká veliká extáze, nebo úraz, který ho bude bolet dlouhou dobu. Chtěl skočit, jen se ujišťoval, jestli je pod ním voda.
Po půl roce se Paul vracel zpátky domů. Slunce ten den pálilo. Musel si povolit kravatu, aby vůbec mohl dýchat. Konečně byl odhodlaný, že řekne Clare do očí, co cítí. Přemýšlel.
Po příletu nasedl do žlutého taxíka. Nedalo mu to a vzal do ruky mobilní telefon a vytočil její číslo. Nebrala to. Podal řidiči lístek s adresou Clare a požádal jej, aby ho tam odvezl.
Cesta byla pro Paula nekonečně dlouhá. Už byli skoro na místě, když z dálky viděl policejní majáčky. Zaplatil taxikářovi dvanáct dolarů a se zavazadly spěchal ke dveřím, kde stál policista. Upustil kufry a rozběhl se k němu. Strážník ho zadržel. Paul ale stejně uviděl Clare na zemi v kaluži krve. Se slzami v očích plný beznaděje si od policistů vyslechl,že se k ní domů vloupal domovní lupič a Clare pobodal.
Místo krve mu žilami kolovala hořká žluč. Celé dny nespal. Slyšel její hlas. Zdálo se mu on í skoro každou noc a ona ho prosila ať na ní zapomene, že život jde dál…
