Zažili už jste někdy tu náladu, kdy máte někdy chuť do něčeho praštit nebo něco rozbít a o chvíli později se smějete každé blbině
Já ji mám třeba teď
zajímavé a přitom za to může ta blbá škola
chtěla jsem si dokázat, že na to mám, že jsem dobrá že i mě může někdo pochválit, ale asi se mi to nesplní, hold někdo musí být nejblbší
nevím, nějak to na mě všechno dolehned, někdy mi připadá, že s na mě všichni vykašlali kvůli blbosti, mám sice lidi vedle sebe který miluju ale...někdy mi připadá jako kdybych je obtěžovala
nevím jestli něco dělám špatně...nebo jim nějak ubližuju, poslední dobou...jako kdyby ...se mnou ani nechtěli ztrácet čas...možná si to vymýšlím, a asi tím sama sobě ubližuju, ale někdy se takovým myšlenka nevyhnete. Nejrači bych se někdy někam zahrabala a už nevylezla.
Ale zase si říkám, život je krátký a já přece nebudu řešit takové prkotiny a znepříjemňovat si tím život....ale ...co když to nejsou prkotiny?