Ti lidi, kteří mě znají víš že nenávidím přetvářku a lež, ano říká se že lhát se někdy musí, ale jen v tom případě, že jste ve škole dostali špatnou známku a nechcete to rodičům říct to se omluvit dá, ale tohle....ta lež..='(
Vždycky jsem si myslela, že když vám člověk řekne že vás miluje..že to myslí vážně, jn asi jsem ze starý školy a to je mi teprve 17...ale vždycky jsem na tohle věřila..
To co jsem teď prožila mě hodně bolí, a dlouho bolet bude protože vím že se z toho dlouho budu vzpamatovávat...ano říkám si " Žádnému chlapovi už neuvěřím, nenechám si lhát do očí" ale pak ...pak to přejde, a objeví se nový..něčím jiný a já znovu narazím..a s mojí smůlou..nebo štěstím? se znovu spálím...
