Básničky...   02.Leden 2008


RONDO ZRALÉ ROMANTIČKY

Pochmurná vnímá to odvěké zdání:
nežijí s námi už skuteční muži?
Proč rytíř nechrání před lítou saní,
s galantní úklonou nepodá růži?

Vyznání psávaná vyrudlou tuší
v představách zúží dech; neslyšná přání
ukrytá stále až v hlubinách v duši
v kapičkách távají na horké kůži.
Pochmurná vnímá to odvěké zdání:
nežijí s námi už skuteční muži?

Projíždí pláněmi: v spáncích jí buší,
pro větší slávu, pro překrásnou paní
když ostří blýsknou, když pozvednou kuši.
Procitá zkroušená, srdce má v skruži,
pochmurná vnímá to odvěké zdání:
nežijí s námi už skuteční muži?
Pohlíží vzhůru a slzy své suší,
vždyť dluží jemu těch šedin pár v skráních.
Zas před ní váhá, zas červené uši,
s kytičkou máků (ach, nesehnal růži).
Smířená vnímá to odvěké zdání:
pro slepé nežijí skuteční muži.




AŽ BUDU MÍT NA KAHÁNKU

Až budu mít na kahánku
Co nejvíc ti ublížím
Překrutě
Ztluču tě
Urazím na cti
Bezohledně pokořím

Až budu mít na kahánku
Až si tímhle budu jist
Vyděsím tě
Vydědím tě
Vyhodím z bytu
Zaseju tu nenávist

Až budu mít na kahánku
Chci abys mě neznala
Srdce moje...
Neunesu
pomyšlení
Abys pro mě plakala



JSI JAKO NÁDHERNÝ SEN

Jsi jako hvězda,
Co na nočním nebi září.
Jsi jako vítr,
Co pohladí mě po tváři.

Jsi jako slunce,
Co srdce mé paprsky pohladí.
Jsi jako řeka,
Co tajemství mé nevyzradí.

Jsi jako nádherný sen,
Co bych tak ráda s Tebou prožila.
Jsi jako mýdlová bublina,
Co ve svých dlaních jsem stvořila.

Jsi můj svět,
Co naplňuje mě štěstím.
Jsi jako louka,
Co tak krásně voní kvítím.

Jsi to jediné,
na čem mi opravdu záleží.
Tak už se prosím netrap
a žij, protože život dál běží.



POLIBEK

Mám rád, když rty Tvoje se něžně dotknou těch mých,
je krásné, když lásku svou soustředíš v nich
Tvé rty jsou sladké jak sklenice medu,
já šťastný jsem, když za ruku Tě vedu

Miluji, když rty Tvoje si s mými hrají,
jak líbat umíš?... až dech se mi z toho tají
Mé rty jsou bez Tvých suché,
mé ucho bez Tvého hlasu je úplně hluché

Je krásné pozorovat Tvoji pusu,
je složená ze dvou krásných kusů
Tvé rtíky se při líbání krásné vrtí,
já ulíbat bych Tě chtěl k smrti.



STUDENÉ SLZY Z NEBE

Padají studené slzy z nebe,
ach, čí srdce tak zebe?
Padá pláč, mokrý, studený,
má někdo obličej zjizvený.

Žalem, smutkem a bolestí,
až někdo rolničkama zachrastí,
sníh, ty zmrzlé slzy,
ach ano, spadnou brzy.

Jedna vrstva, druhá, třetí,
kam všechny ty vločky letí?
Padají k zemi, padají,
kde v míru a s láskou skonají.

Cesta nebem k zemi dlouhá,
špatně skončí, co se toulá.



Tolik jsem v naší lásku věřila
a na tebe se každý den těšila.
Však ty jsi už přestal psát
ne, nebudu si stále lhát.
Ty mlčíš a já utírám slzy.
Zklamal jsi mě příliš brzy.
Snad chyby jenž byly mou vinou,
mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.
A tak jen zlomené srdce budu malovat,
pro toho kdo mě už nebude milovat…



Už znám vše co není,
chci být ve tvém snění,
ruce dám do tvých dlaní,
jsi má věčná paní,
co hladí mé srdce,
razí mi pečeť.
Jsi řeka, co proudí mi v těle,
děkuju vřele, cítím se skvěle.
Myslím to vážně,
ve jménu vášně...



TY

V hlavě mám gesta,
co význam nemají.
Vidím Tvá ústa,
co skvěle líbají.
Slyším Tvá slova,
co s ničím se netají.
Cítím Tvé ruce,
co strach nemají
Znám Tvé dotyky,
co něžně lechtají.
Znám okamžiky,
kdy dech se Ti zatají.
Znám všechny otázky,
na které se lidi neptají ...



Vstala a chtěla jít,
nebavilo ji už na světě být.
Slzy pálily ji moc,
plakala dlouho, celou noc.
Chtěla být jen s ním,
líbat jeho tváře,
srdce neosvítila jí záře.
Vzpomíná na časy, kdy spolu byli,
lásku mezi sebou si zaslíbili.
To ona, zkřížila jí plány,
nikdy už nebude nežné milování.
Milovala ho moc,
víc než sebe,
víc než oblohu,
víc než jasně modré nebe.
Už nemohla, byl konec všeho,
neprobudí se už nikdy vedle něho.
Stála tam na mostu,
dívala se dolů,
už chtěla skoncovat
s představou: spolu!
Houkání sanitek, pištění kol,
nikdo nevyléčil její světabol...



Viděl její smutnou tvář,
kterou smýval pláč.
Viděl její oči uplakané,
její vlasy krásně rozcuchané.
Viděl její třesoucí se ruce,
cítil,jak ji bolí srdce.
Netušil, že takhle bolí láska,
nevěřil, že tohle je ta kráska.
Ta kterou opustil a kterou miloval... napsal/a: Petulinka.Feiby 21:58 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář

yellow_underpants 04.01.2008 21:15:10

Petulinko... ty mas krasnou dusi, vedela jsi to??? Nezahod ji jen tak a dej ji opravdu jen tomu, kdo si ji zaslouzi!!! Opatruj se, je krasne, co delas...