Viděl jsem stvoření krásné
a hned mi bylo jasné,
že pro mě nebezpečné..

Bál jsem se zamilovat,
srdce své obětovat...

Vzalo to nečekaně rychlý spád
a já tuze byl za to rád !

Byly to snad mé sny splněné ?
Že mé city byly opětované..

Máme jít dva a příjdu si sám,
tři malé příklady k tomu dám
aneb každý miluje jak umí..

Avšak záhy viděl jsem,
že pro mě nejsi jen !

1.
Kdo málo času má,
jinak se mi odevzdá?

Co je to lásko s tebou,
že nevezmeš mě sebou..
Proč jsi skoro nepřijela,
aby jsi mě jen videla ?
To jen já musel za tebou ?
abych mohl být s tebou!
Když ve dne nám nebylo přáno?
proč noci mi bylo odepíráno !
ŘÍKÁŠ ŽE MĚ MILUJEŠ,
 PROČ SE MNOU NEJSEŠ?

2.
Však láska nezná stud,
to je pro ni zakázaný pud!
ŘÍKÁŠ ŽE MĚ MILUJEŠ,
JAK JEN STYDĚT SE MŮŽEŠ?
Nebyl jsem první tvůj,
musel jsem však prosit jako vůl !
Ach sundej si to tričko,
chci ti hýčkat bříško...
Dáme si koupel horkou,
k tomu vášen převelikou!
NE?
NIKDY NELŽI O LÁSCE VÍC,
KDYŽ SE K NÍ ZÁDY OBRACÍŠ..

3.
Těšíl jsem se jako škvrně,
a cítil se jak odkoplé štěně !
Už jen ten pozdrav krásný,
tomu jsi říkala vítaní lásky ?
Obejmout s čistou láskou,
políbit s velkou něhou!
JAK MÁM VĚŘIT V LÁSKU NEVÍŠ?
KDYŽ ANI RÁDA MĚ NEVIDÍŠ !


Resumé

Stačilo jen naslouchat
a šanci tomu dát...

Nejde přece někoho milovat,
a tohle pro něj dělat...

Byl jsem zlý a mnoho to bolelo,
protože mé srdce pukalo !

NEVRÁTÍM SE ač bych chtěl,
to můžeš udělat ty jen...

Proč ?

Nemůžu milovat a být milován.

Od holky kterou chlapů vidělo víc než dost,
a já na chtíči po tobě musel si dělat zlost !
Stud nepřísluší lásce...

Když už den není náš,
proč noc stavíš mezi nás..

KDYŽ JÁ SE PTÁM ZDA TO PRO MĚ UDĚLÁŠ ?
MÁŠ ŘÍCT : "MILUJI TĚ, PROČ SE PTÁŠ ?"