Private_Joker

Když jsem byl malej, tak jsem tak něják všeobecně bál tmy (tak do 10 let), potom mi došlo že neexistuje jedinej důvod bát se tmy (koneckonců to je jen absence světla), ale že je tu podstatnej důvod bát se těch příšer ve tmě (víte všichni ti emzáci, vlkodlaci, bubáci, duchové, upíři a tak, kteří nemají nic jiného na práci, než mě jednou v noci zabít). Pak asi ve 14 letech mi došlo, že pokud na mě ty sraby čekají ve tmě, znamená to že nemají dost odvahy se mi postavit za světla, protože bych jim za světla rozbil držku. No a teď mě táhne na 20 a tak jsem konečně pochopil, že jedinej důvod proč mě ještě nenapadli je ten, že se ty svině bojí mě, ale já je v tý tmě jednou najdu a ty držky jim rozbiju, že to ještě neviděli.