Bylo to na JESENICI u Chebu, na Dřenici, kde je to nejširší a nejvíce to tam fouká...

 

 

Teplo, léto,žluté skály, báň starého kostela, vlny... krásně to foukalo....

 

Od půlky přehrady to začalo neuvěřitelně táhnout, to správné místo kde na vlnách jsou ty malé vlnky...značící nápor větru...

 

Ponor na  mém prkně nezačínal na přídi, ale až u stěžně a ve vrcholném okamžiku se to už odlepilo od hladiny a ve vodě byla jen káča a prkno pleskalo o hladinu jak když hodíš žabku,,,,

 

Stěžeň byl prohnutý a normálně to v něm hučelo.... Já visel na ráhně voda stříkala, ležel jsem nad hladinou a za mnou čára jak za motorovým člunem...

 

 

Totální extáze a pocit blaženosti, křičel jsem radostí.... pocit za který stojí žít...a možná i zemřít...  (BOD ZLOMU-BODDIE)

 

Břeh se přibližoval raketovou rychlostí a pak jsem se rozsekal... skvělé... hladina tvrdá jak beton ani mne nechtěla přijmout...

 

 

Nejhezčí zážitek a takhle jsem to ještě nikdy nikomu nepopsal..

napsal/a: Probe 21:37 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář