Ricky:)

Zvědavá tráva ohmatává dlaně,
planoucí dlaně,
rohozené,
a ptá se jich
kdo je tu zanechal odevzdaně spát.
Vzdálená píseň připlouvá tmou,
zářivou nocí zářijovou.
A dlaně mlčí dlouhý monolog,
složený s tepů,
které horce pálí
a srší vzhůru,aby ppohasínaly,
když nedostihnou hvězdy nejbližší...

Kdo nezná lásku,která bolí a přináší štěstí,nepochopí mé básničky...ani jedinou

Právě jsem si přečetla blog jedný kamošky ze třídy a zistila jsem,že ji vůbec neznám...je tak jiná než jak se tváří...je tak obyčejně zranitelná...já si myslela že ji vážně znám...a ona je přitom úplně někdo jinej...chci ji pořádně poznat,ale jsem si skoro jistá,že k tomu v životě nebudu mít možnost...ona jestli si toto někdy přečte,tak bude vědět že o ní píšu...mám ji ráda a nikdy ji nepoznám tolik jak bych chtěla...

Dnešek je den na nic...Sedím doma a jsem nemocná...nic se mi nechce,nic mě nebaví...to asi všichni znáte...právě jsem dojedla snídani...měla jsem piškotys mlikem...protože doma nic jinyho nebylo...myslim,že by někdo měl zajit na nakup..asi mamka...já teda neeuž ani nevím co sem mám napsat...

papa Terry

Dnešek začal dost debilně...dostala jsem tři trojky...to má pak mít člověk dobrou náladu....Nicméně se to trochu zpravilo tím,že se teď chystám jít za kamoškou,kterou jsem neviděla ani nepamatuju...ale stejně jsem došla k významnému závěru,a totiž že škola je na nic!!!Tak všichni kdo to ještě nevíte,teda už to teď víte,protože jste se to tady dočetli....no,to je vlastně jedno..a co,klidně i dvojeno co,ono to není mnou,ale Koblížkovou... všichni co chodíte,nebo jste chodili na Mírák tak to víte...Kobliha je prostě blbá...tak nic..já musím běžet,nebo zmeškám Peťulku

Papa Terry

Sedím u komplu a chroustám jablíčko...ale to asi není to jsem sem původně chtěla napsat...Možná bych sem mohla napsat co jsem vlastně zač...Jsem taková normální střelená holka...A taky zamillovaná...Do mího Charlieho...(kdyby to někoho zajímalo,tak Charlie je dvou a půl letý valach,plnokrevník,typický hnědak,ale stejně pochybuju,že to někoho zajímá)Já jsem vlastně celkově blázen do koní...a ted jsem konečně našla toho pravýho...Ricky,koník po kterém jsem se rozhodla přebrat přrzdívku 11.10 2007 umřel...a to byly dva dny před tím než jsem za něj složila zálohu...Ale nejsem tu proto abych sem psala smutný příběh koně,jež jsem millovala...Truchlení už bylo dost,obrátila jsem list.   Teď jsem docela štastná,protože mám koníka,supr kamošku Moničku,která mě vždycky podrží...Možná ,že si to Moni někdy přečteš,tak ti sem napíšu todle:"Moničko,miluju tě.Nevím co bych bez tebe dělala,moooooc pro mě znamenáš"Mám taky spoustu dalších kamarádů..Teda doufám... :)a těm bych taky chtěla říct:lidi,já vás miluju!

Tak zatím papa..