Ahojky lidičkové...dloooouho jsem nebyla doma...stalo se spustu věcí...Předně jsem se rozhodla,že nebudu čekat až si někteří uvědomí co vlastně ztratili...řekla jsem si prostě NE..teda on to ne řekl Pavlík...ten mě dostal...řekl něco ve smyslu že já to nemám zapotřebí...řelk doslova tohle:,,Zrovna ty budeě čekat až si nějaký patnáctiletý ucho uvědomí co ztratilo?Tak to teda ne kotě,to ti nedovolim!"A tím mi vlastně řekl,že bych mmohla čekat třeba měsíc....dva...a já si říkám,ano kdysi mi za to stál...ale ted...kluk,co se třech týdnech otočí za jinou sukní a říká si věřící Křestan??tak to asi nee,žE?
Andělé padli první...a to je fakt,ti andělé,ta neviditelná,čistá enrgie co byla ve mě padla....rozdala jsem ji čekám až se mi nějaká vrátí...zatím píšu příběhy...bud sepisuju skutočné události z mého života nebo si vymyšlím vysněné situace...bo prostě píšu příběhy...jeden tako vý jsem se rozhodla,že sem na pokračování dám...