V Brně 4.6 2008
Ahoj Jakube.
Chtěla bych se tě pro začátek zeptat jak se maš...?já blbě.Mám teď svýho koně,a ten mi doufám hned tak neumře...Jak se má Svita?a co Marry?...Píšu blbosti.Chtěla bych ti hlavně napsat,že jsem tě moc milovala.Před rokem touhle dobou pro mne neexistovalo nic jinýho,než to že můžu být alespoň třikrát týdně s tebou...Existoval si pro mě jen ty a moje láska ke tvým nádherným zeleným očím...
Nevím,jestli jsi mě měl rád,nebo mě možná miloval jen s části tolik co já tebe,nebo žes mě možná vůbec neměl rád,nebo mě miloval víc,než si vůbec dovedu představit....Ale ať tak či tak,teď je to vlastně jedno...
Chci ti jen poděkovat,za to jedno odpoledne,nejkrásnější jaký jsem kdy zažila!
Když na střechu bubnovaly kapky deště a my leželi v bunkru..pamatuju si to přesně do všech detailů...Krásný,fakt moc krásný to bylo....Tak to bylo jedno "děkuju",tady je to druhý:
Děkuju ti za to,co všecko si mě naučil.Mohla bych jmenovat například to,žes mě naučil,že život je málokdy fér...a že se člověk musí snažit,dostat ze sebe všechno,aby si získal alespoň sebemenší úctu u tvýho otce...ale i u jinejch lidí...nebo že když sem byla kdysi v něčem dobrá mám to teD´nechat bejt a nemluvit o tom.
NO,takže abych nenapsala celou knížku,díky,a třeba se někdy zase uvidíme,až třeba přijedem s Charliem na seminář...
Stále máš mí srdce
Malá Vydra
Malému Zvědovi
Na pořád