21.Leden 2008
Autor: RogeraFederera v 17:23
Přišel k nám domů jakýsi zvláštní pán, hroznej kamarád s naším votcem. Zavolali si mě dolů do kuchyně, tak jsem tedy šla. Představilse jako podomní agent Student Agency a že prej mi ukáže všechnymožnosti, co SA nabízí. Trpělivě jsem ho poslouchala, více nežtrpělivě, a pak, když už konečně skončil, tak sem se ho zeptala, jestlikdyž jsem si našla sama rodinu, tak jestli by se oni jen nemohlipostarat o to ostatní. Prej že by to šlo. Měla jsem radost, že satisfakce bude na obou stranách.

Pakse najednou někam letělo [na aupair ne, protože letěli i naši] aletenky kontroloval právě můj podomní agent. Zeptal se, jestli s nimradši nechci letět do Egypta. Tak jsem teda řekla, že jo. No a vzbudí mě vibrace telefonu, co mám pod polštářem.
Zpátky do reality:Já: No?
Votec: Co děláš? Ty chrápeš?
: Jo.
Votec: Vstávat,umejt koupelnu, umejt záchod, vyluxovat celej barák, vytřít podlahu vkuchyni a na chodbě. Trénink na aupair, tak dělej.
Neměla jsem ani sílu protestovat. Souhlasila jsem, nastavila jsem si budíka a spala dál. Času dost, on přijde až v pět.
 
Autor: RogeraFederera v 15:59
Pete
ty feťáčku
ty mé slunce na nebi
co se nikdy nešklebí
Pete
buď můj ty jeden divochu
jdem do tvého kutlochu
oh Pete


Tady bych jen chtěla zmínit reakci mého drahého kamaráda Radka:

:-D
Ania D. ‎(1:38):
úchylné, že? dala jsem to na blog a mí přátelé se nestačí divit
Radek ‎(1:39):
velice pěkné
mě se to náhodou líbí =-O
je to mega
Ania D. ‎(1:39):
je to psané od srdce :-D
Radek ‎(1:39):
je to vidět
od srdce
Radek ‎(1:40):
s levou rukou v kalhotkách možná
 
Autor: RogeraFederera v 15:21
Už hodně dlouho mě láká jedno malé irské městečko, jmenuje se Kilkenny.Leží asi tak 90 kilometrů od Dublinu. Jak někteří zasvěcení vědí,dostala jsem nabídku tam dělat půl roku au-pair u rodiny, se kterou si[přes emaily] docela rozumím. Mají dvě malý holčičky, Emmu [3 roky] aSarah [10 měsíců]. Maminka Carol pracuje jako sestřička v nemocnici vKilkenny a tatík dělá úředníka ve vězení v Dublinu.
Ze 122 lidí si vybrali mě. Jedinej problém, teda vlastně ty problémy jsou dva, takže jediný, co mě štve je:
1) Vzdálenost od civilizace VKilkenny žije něco kolem 22 000 lidí, z toho jen 8 000 trvalíobyvatelé. Když už vyrazím na tak dlouho do světa, asi bych radši jelaněkam do většího města, kde bude víc příležitostí a obchodů. Nejsemžádnej nakupovací maniak, ale nakupování v cizím státě přece nemůžebejt starost! Nemůžu se proto rozhodnout, jestli mám jet do Kilkennynebo mám vyjet do Londýna, kde toho dobrodružství asi bude mnohem víc.
2) Mí rodičeI přes můj věk mi do toho stále mají právo mluvit a já s tím nicneudělám. Táta si postavil hlavu, že pojedu jedině přes agenturu. To semi ale moc nezamlouvá. Agentura mě sice umístí rychle a spolehlivě, alejediná komunikace s těma lidma bude jeden telefon, kterej rozhodne,jestli mě chtěj, nebo ne. Na druhou stranu vám na požádání zařídícestu, pojištění a i výměnu rodiny.

Já fakt nevim. Moc bych chtěla do Kilkenny,  ale  zase Londýn je Londýn a tam mě to taky vždycky táhlo... kurňa :-)
 
< Novější články