21.Leden 2008
Autor: RogeraFederera v 17:23
Přišel k nám domů jakýsi zvláštní pán, hroznej kamarád s naším votcem. Zavolali si mě dolů do kuchyně, tak jsem tedy šla. Představilse jako podomní agent Student Agency a že prej mi ukáže všechnymožnosti, co SA nabízí. Trpělivě jsem ho poslouchala, více nežtrpělivě, a pak, když už konečně skončil, tak sem se ho zeptala, jestlikdyž jsem si našla sama rodinu, tak jestli by se oni jen nemohlipostarat o to ostatní. Prej že by to šlo. Měla jsem radost, že satisfakce bude na obou stranách.

Pakse najednou někam letělo [na aupair ne, protože letěli i naši] aletenky kontroloval právě můj podomní agent. Zeptal se, jestli s nimradši nechci letět do Egypta. Tak jsem teda řekla, že jo. No a vzbudí mě vibrace telefonu, co mám pod polštářem.
Zpátky do reality:Já: No?
Votec: Co děláš? Ty chrápeš?
: Jo.
Votec: Vstávat,umejt koupelnu, umejt záchod, vyluxovat celej barák, vytřít podlahu vkuchyni a na chodbě. Trénink na aupair, tak dělej.
Neměla jsem ani sílu protestovat. Souhlasila jsem, nastavila jsem si budíka a spala dál. Času dost, on přijde až v pět.
 



0 Komentáře: