Tak Carole napsala. Docela mě překvapila. Budu to mít celkem idylický.

Jediný,co po mě bude paní chtít je, abych hlídala děti, když jsou oba rodičovév práci, tzn. max. 3 dny v týdnu. To je kouzelný. Dále abych si s nimahrála - to bych taky mohla zvládnout. Podporovat jejich i mou dětskouduši. No problem. Barbíny, štěňátka a hraní si na princezny vkolektivu, to mě, dívce odrostlé pod vedením tatínka a dvou bratříčků,velice chybělo. No co, víte, kolik jsem si toho nahrála s autíčkama,letadlama a vojáčkama? Dokonce jsem jednou zorganizovala čtvrtousvětovou válku [třetí vytvořil bratr tejden předtim xD]! No ale zpátkyk těm povinnostem.
Za žádných okolností po mě nebude chtít, abychprala nebo žehlila, ona sama to prej považuje za nejhorší práci, takjen kdybych sama chtěla. Nemám ráda tohle hraní na city. Asi to bududělat z vlastní vůle.
No a to je všechno. Pomineme ty samozřejmosti jako pomoct s nádobím a donutit děti k tomu, aby si uklidily pokoj.

Kmejlu připojila i strohý fakt, že 21.3. letíme všichni do Anglie aněkdy v květnu míříme do Španělska. Prej bude ráda, když se přidám. Notak proč ne, že jo?
Tak asi tak. Jo a až přijedu, tak bude mítzrovna volnej tejden, takže mi všechno ukáže. Já se mám. Jak říkám -víc štěstí, než rozumu...