14.Červenec 2008, napsal Rumcayzz v 19:59 ... Můj deníčku..
Strýček Jiří přijel už dnes, i když jindy jezdí až v neděli. Hned jsme si šli hrát a já jsem mu řekla, že chci, aby mě zachraňoval jako Karel. Strýček mi ale nerozuměl a tak jsem mu musela vysvětlit, jak se zachraňuje jazykem. Strýček byl překvapený a ptal se, ve kterém filmu jsem to viděla a jestli má tatínek takových filmů víc. To jsem byla překvapená zase já a řekla jsem  mu, že nevím, o jakém filmu to mluví a že mě to naučil Karel. Strýček byl ještě překvapenější a chtěl vědět, kdo je to Karel.
Vyprávěla jsem strýčkovi Jiřímu o Karlovi a strýček mě hladil po vlasech a říkal, že jsem šibalka. Pak se ale nějak zarazil a zeptal se, jestli jsem o něm říkala Karlovi. Řekla jsem strýčkovi, že ano, protože Karel mě chtěl chodit zachraňovat i v sobotu a v neděli a já mu musela vysvětlit, že v tyhle dny už mě zachraňuje strýček. A protože mě začal zachraňovat jako první, nebylo by pěkné, aby ho Karel jen tak vystřídal. A taky mi Karel nedává pětistovku, ale to jsem strýčkovi neřekla.
Pak jsem se hrozně lekla, protože strýček Jiří začal měnit barvy, úplně stejně jako tatínek, když četl můj dopis do Bravíčka. Už jsem se chystala, že půjdu říct mamince nebo tetě Zuzce, aby zavolaly záchranku, ale strýček Jiří ani nespadl na zem ani nic jiného jako tatínek. Přestal si ale hrát, oblékl si kalhoty a někomu telefonoval. Moc jsem tomu nerozuměla, protože mluvil nějak divně, pořád opakoval, že má velkej problém, který by ty hovada novinářský rozmazaly a je potřeba toho malýho hajzla posadit na lochnesku směr Orlík.
Když strýček dotelefonoval, podíval se na mě, ale tak nějak divně. Zeptal se, komu jsem o něm ještě říkala kromě Karla. Řekla jsem, že už nikomu. Strýček Jiří si nahlas odfoukl, jak kdyby kouřil, ale přitom nekouřil. Pak sáhl do kapsy a vytáhl peněženku a dal mi tisícovku! A znovu se zeptal, jestli jsem to fakt nikomu neřekla. Tak jsem znovu řekla, že jsem to nikomu neřekla, jen jsem to chtěla napsat do Bravíčka. Strýček zbledl a musela jsem mu vyprávět o dopisu a o tom, jak mi ho tatínek zabavil a spálil. Jak jsem vyprávěla, strýček měnil barvy a držel se za prsa. Za svoje prsa, ne za moje, jako když si hrajeme. Když jsem dovyprávěla, vyskočil a vytáhl peněženku. Páni, ta byla tlustá! Strýček Jiří ji otevřel a začal z ní tahat tisícovky a házel mi je na hlavu. Přitom volal, abych už nikdy nic nikam nepsala, že by všechno bylo v prdeli a že se to nikdo nesmí dovědět. Tatínek asi strýčkův křik slyšel, protože se přišel podívat, co se děje. Když mě viděl, jak ležím nahatá na postýlce a jsem posypaná tisícovkama, chytil se za srdce a spadnul na zem, takže maminka tu záchranku přece jen musela zavolat.
Sotva odjela sanitka s tatínkem, přijel ten pán, co umí tak hezky mňoukat. Řekla jsem mu: "Čičinko, zamňoukej!", ale strýček Jiří mě odstrčil a schoval se s tím pánem do auta. Pak se tam oba o něčem bavili a koukali přitom na mě. Taky někam telefonovali a pak vystoupili z auta. Pán řekl strýčkovi Jiřímu, že sud to jistí a odjel. Strýček byl už klidnější, ale hrát si nechtěl. Zato ale šel do mého pokojíku a spočítal tisícovky, kterýma mě posypal. Odpočítal deset tisíc a dal mi je a zbytek si vzal zpátky. Vůbec mi to nevadilo, mám deset litrů a můžu pozvat celou třídu do Mekáče!!! Budu nejhustější z celý školy!!!