Včera jsem si konečně mohla sednout. Jenže dneska ráno někdo zazvonil a hrůza - byl to strýček Jiří!!! Ani se s rodiči nepozdravil, jen vrazil tatínkovi do ruky obálku a hned mě táhl do pokoje. Říkal, že pan doktor se tak těší na dnešní hru, že celou noc stál a čekal. Řekla jsem, že si hrát nebudu, protože to bolí. Strýček se smál a řekl, abych byla ráda, že si se mnou někdo chce hrát. Mám se prý podívat na tetu Zuzanu, s tou už si prý bude hrát jenom zubatá. Pak jsem si hráli a bolelo to. Ale míň než minule. Řekla jsem to strýčkovi a on se smál a říkal, že je to normální a že se ke mně zanedlouho vejde celý. Jeho kamarád Bohouš mu prý říkal, že se všude natlačí jak buldozer. Zajímalo by mě, jestli si Bohouš po hraní taky nemohl týden sednout?
