Airsoft,
magické slovo které znamená mnoho. Pro mě třeba adrenalin, touhu zvítězit, překvapit nepřítele a rozsekat ho na sračky. No to jsem se možná nechal trošku unést, nicméně asi málokdo by se chtěl nechat pokropit těmi z druhé strany. Než padnout za vlast je lepší přinutit ty šmejdy na druhé straně aby padli za tu svoji..
Mnohým týmům jde v první řadě o prestiž, být neporazitelní, perfektně sehraní a nedat nikomu šanci. Když pak dojde k tomu že je tato skupina nějakým záhadným způsobem poražena, rozpoutá se lítý boj a diskuze o tom kdo mohl co udělat líp a čí že je to vina. Osobně si myslim, že to vůbec není nutné. Vždyť nejde o ostrý boj ale pouze o hru kde jsou vítězové a poražení a poražení jsou živí, akorát s pár modřinami v tom horším případě a proto snad není třeba se nějak značně čílit a napadat svoje spoluhráče. Dřív, za časů když jsem ještě měl svoji dlouhou krásku PSG-1, jsem příležitostně hrál kdekoli, s kýmkoli a proti komukoli neboje se nikoho a ničeho. Od doby kdy jsem krásku vyměnil za zvíře jménem M1 Garand v plynu, se toho docela dost změnilo. Nějak se mi nedostává času k ničemu, čemu bych se chtěl věnovat, natož airsoftu. Stále se snažím s tím něco dělat ale bohužel jde to mimo mě. Na pořádné akci jsem nebyl ani nepamatuju, když teda nepočítám občasné provětrání laufu, 
přesto že mě DarkKrysak z týmu SG-12 stále zve na akce co se pořádají. Dost mě mrzí kolik akcí už jsem projel, ale bohužel s tím zatím stále neumím nic udělat a bohužel vím že to bude jen horší...