takovehle myšlenky mi probíhají hlavou...
Tak spoustu stresů mám zasebou a konečně se můžu věnovat tomu čemu jsem vždy chtěla.Práci se mi daří byt je v poho a našla jsem si mocinky hodného kluka...co víc si ještě můžu přát.doufám,že nepříjde něco co mne totálně rozhodí to moje malý štěstíčko....minulost jsem hodila za hlavu,protože nic přes koleno lámat nebudu...sice mne mrzí,že prtoto,co ted mám jsem musela ztratit mnoho lidí,ale když o mne nestojí, tak se jim vnucovat nebudu.vše co ted mám jsem si vytvořila sama a nikdo mi k tomu nedopohl.a zato jsem na sebe hrdá a myslím si že právem..............KAŽDÝ JE SÁM SVÉHO ŠTĚSTÍ STRŮJCE....................
Co mam o barušce napsat.je to mrtě ulítla holka,kterou mam nejraději ze všech co znám.je to zlatičko.jsme spolu už 14 let a v září tomu bude ten 15-rok
Zažili jsme spolu spoustu pařeb a spoust chvil ve kterych mi pomohla a za to ji budu do smrti vděčná