Poznaly jsme se před 3 roky, když si venčil Sida na náměstí, pamatuješ?? Tenkrát jsem si říkala : novej hokejsta..jéžíš,to zas bude..Zeptala sem se Tě, jestli je doma Luba Vaškovič, že sme byli domluveni a on má vyplej mobil.. a ty??? Místo toho,co sem čekala - místo nějakých řečí a pošklebků jsi řekl, že jel na Hatě něco koupit a že jestli mu máš neco vyřídit..Ptal si se mně,jak se jmenuju..a že ho budeš pozdravovat....pamatuju si to jako by to bylo před týdnem...Byl jsi tak moc milý a přátelský že jsme jen stála a zírala na Tebe jak na svatý obrázekOd tý doby jsi mě vždycky zdravil...Když jsi zrovna nespěchal na trénink,povídal jsi si semnou.....A tak to šlo dny...týdny...ted už roky...Po nějaký době jsi mi začal důvěřovat,dáváš mi na hlídání psa... Ani netušíš,jak se celý den těším, až v noci přijedeš pro něho a já Tě zase uvidím... Někdy si říkám jestli jsem udělal správnou věc, když jsem ti dala najevo svoji náklonost kTobě...2a půl roku sem vše tajila.. A pak mě něco donutilo Ti to říct nebo naznačit..Prvně..ten sešit pamatuješ?? jak si říkal že je to pěkný atd? a pak..Když sem Ti udělala to video?? To už jsi musel pochopit, že to všechno není jen náhoda, že to všechno není jen má dobrá vůle..ale že to všechno pro tebe dělám protože pro me toho tolik znamenáš..Nikdy jsi se ke mně nechoval špatně..Akorát..mno někdy sem se dost trápila,ale to si si ani neuvědomilNejhorší zážitek byl,když byl hokej..Někdo leží na ledě..nehejbe se..Ted vidím,že ty nejsi ani na střídačce ani na mezi klukama co stoji na ledě...Ale že to jsi ty..Co tam leží..Pak už jsme jen viděla na záběru na kostce jak z Tebe srči krev...Pamatuju si jen,že jsem stála a brečela a nevědela sem co dělat..Nevím,kdy mi bylo naposled hůř..Bylo to strašný..Dívat se jak tě odvádí do kabiny..Když jsi se po chvíli vrátil,se sešitou tváří,spadl mi obrovský kámen ze srdce, že se nestalo nic horšího Pamatuješ jak si loni pořád jezdil hrát do Olmiku??? nevidela sem tě dva měsice pomale..Trpěla jsem jak zvířePak už  bylo po sezone,takže zase volno..A já tě videla až v květnu... Pak přišla letní příprava..Tím pádem sme se vídaly denně i 3x...Vždycky sme sedeli s holkama na lavičce a ty jsi šel domu zrovna..jaká náhoda vid??Nestydím se za to, za to že k životu potřebuju vidět,že jsi v pořádku, že jsi tady..a že se máš dobře...Heh,nebo když jsme venčily psy a já Ti pak napsala že sem strašně nervozní a ty si mi řek že sem tula, že nemám být vůbec proč??? Ty vůbec nevíš..Ty nevíš jak když jdu ráno za Tebou pro Sida, jak se klepu už od 7hodin a přešlapuju netrpělive doma A večer,když si myslíš že spím když dojedeš ze zápasu pro něj, myslíš že spím?? Nee... Vždycky se těším,že Tě zase uvidím a přemýšlím,co všechno řeknu a nakonec stejně jen stojim a čumím jak pukTolik věcí ti chci říct..Ale ..ono to není lehký s Tebou:-) Když ty se dycky díváš těma svýma očkama a já už pak..Ale však vidíš sám.. Ty víš,že jsem po Tobě nikdy nic nechtěla,že mi stačilo,když jsem si chvili povídaly...a tak..Nestydím se za to, že Tě mám tolik ráda, a jestli to je špatný tak nechci dělat správný věci!!!!! PROMIN neumim být dokonalá ani perfektní, nejsem krásná,nejsem dokonalá,nejsem tak chytrá, ale Ty,...ty pro mě znamenáš celý svět A vždycky budeš..Ikdyž nejspíš odejdeš a už se neuvidíme..Ale snad bude šance a odvaha Ti všechno říct do  očí...OHEN NA SVÍCI SFOUKNEŠ..V SRDCI VŠAK NE