Moje pondělní úvaha na téma...

17.Březen 2008
...PŘÁTELSTVÍ, CITY, OTEVŘENOST, UZAVŘENOST, DŮVĚRA....Opravdu jsem asi nemocný optimista...Já nevím, ale s nikým si nedokážu hrát. Když mám někoho ráda, záleží mi na něm tak to řeknu. A ten dotyčný si může být jistý tím, že to myslím upřímně..Nikdy bych nedokázala v takovýhle věcech balamutit...Když říkám že jsi opravdová kamarádka, záleží mi na tobě.tak to myslím smrtelně vážně...A nejhorší je, když se pak spálím..au to bolí ..Když mi někdo přiroste k srdci, tak si myslím, že toho člověka znám...Protože jen tak někoho do mých VIP neřadím...A když už někdo patří do té skupiny těch mých vyvolených, tak se jich nechci vzdát. Nechci aby se trápili, protože pak se trápím taky....proč proč..proč si neváží někdo přátelství?? Proč, to co bylo není?? Proč to co by mělo být, není?? Proč si hraješ s city jiných? Proč to tak je?? HM??? proč proč proč....Jsem hloupá a tak naivní, tudy cesta nevede...Mám být mrcha jakých chodí po světě milion? Asi jo, protože ty se mají nejlíp. Nádhery...Pak bude jednoduchý hrát si s ostatními, nepřipouštět si city, nezáležet mi na okolí...I taková by cesta mohla být...Každý si vybírá tu svoji..A já teď stojím u rozcestníku...tam nebo tam?co??
 
autor Smileky v 20:17, |

Komentáře (1):

tak na tohle téma máme společnej názor:-)